Doubrava (řeka) - Wiki slovník

Doubrava
	Doubrava u Ronova
Základní informace
Délka toku	88,34 km
Plocha povodí	592,4 km²
Průměrný průtok	3,75 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-03-05-001
Pramen
	jižně od Radostína; 49°38′10,85″ s. š., 15°52′14,49″ v. d.; 623,7 m n. m.
Ústí
	do Labe u Záboří nad Labem; 50°1′40,4″ s. š., 15°20′15,1″ v. d.; 195,8 m n. m.
Protéká
	Česko (Kraj Vysočina, Pardubický kraj,; Středočeský kraj)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Severní moře, Labe
	; Povodí a říční síť řeky Doubravy
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doubrava, místně též nazývaná Doubravka,^{[pozn 1]} je řeka protékající okresy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Chrudim a Kutná Hora v České republice. Je levostranným přítokem Labe. Délka toku řeky činí 88,34 km.^[1] Plocha povodí měří 592,4 km².^[2]^{[pozn 2]}

Průběh toku

Pramen řeky

Pramenná oblast Doubravy se nachází v lesích západně od Velkého Dářka v okolí obce Radostín. Řeka má více pramenů. Jako její hlavní pramen je označován potok pramenící v nadmořské výšce 623,7 m,^[1] v rašeliništích jižně od Radostína, který napájí rybníky Doubravníček a Doubravník. Pod těmito rybníky přitéká zleva druhá pramenná větev odvodňující Ranská jezírka. Jako třetí pramenný tok bývá označován Štírový potok vytékající z Malého Dářka, které se nalézá severovýchodně od Radostína.^[3] Tento potok posiluje tok zprava nad rybníkem Řeka, který s plochou 43,03 ha je největší vodní plochou v povodí řeky.^[1]

Po celé své délce teče převážně severozápadním směrem. Ústí do Labe západně od Záboří nad Labem v nadmořské výšce 195,8 m.^[1]

Geomorfologické členění

Pramenná část povodí Doubravy se nachází na rozhraní Bítešské vrchoviny (okrsek Henzlička) a Havlíčkobrodské pahorkatiny (okrsek Dářská brázda). Bítešská vrchovina je podcelkem Křižanovské vrchoviny a Havlíčkobrodská pahorkatina je podcelkem Hornosázavské pahorkatiny. V horní části povodí řeka odvodňuje i menší část Sečské vrchoviny, která je podcelkem Železných hor a malou část Žďárských vrchů, kde se nachází i nejvyšší bod celého povodí, kterým je Kamenný vrch (803 m). Doubrava odvodňuje jeho západní úbočí prostřednictvím Městeckého potoka. Na horním toku řeka protéká Havlíčkobrodskou pahorkatinou a sbírá své vody z okrsků Dářská brázda, Přibyslavská pahorkatina, Sobíňovský hřbet a Chotěbořská pahorkatina. Na středním toku od Libice nad Doubravou řeka odvodňuje východní část Kutnohorské plošiny a západní okraj Sečské vrchoviny. Na dolním toku řeka vtéká do Čáslavské kotliny, která je podcelkem Středolabské tabule. V této části povodí sbírá řeka své vody také v západní části Chvaletické pahorkatiny, která je podcelkem Železných hor.^[3]

Nejvyšší vrcholy v povodí

Kamenný vrch 803 m
Henzlička 692 m
Ranský Babylon 673 m
Vestec 668 m
Spálava 663 m

Klimatické poměry

Povodí řeky Doubravy se nachází v sedmi klimatických oblastech (dle Quitta, 1971), přičemž samotná řeka protéká pěti oblastmi. Nejhornější část toku až po vtok do rybníka Řeka se nachází v chladné oblasti CH7. Horní část toku po Libici nad Doubravou se nalézá v mírně teplých oblastech MT2 a MT3. Střední tok od Libice nad Doubravou až po Žleby se nachází v mírně teplých oblastech MT2 a MT10. Dolní tok od Žlebů až po soutok s Labem protéká mírně teplou oblastí MT10 a teplou oblastí T2. Západní část povodí, především horní tok Brslenky (Čáslavky) a levostranné přítoky Hostačovky na jejím horním toku protékají nejprve studenou oblastí CH7 a poté mírně teplými oblastmi MT7 a MT9.

Klimatické charakteristiky jednotlivých oblastí nacházejících se v povodí Doubravy:^[4]

Klimatické charakteristiky	CH7	MT2	MT3	MT7	MT9	MT10	T2
Počet letních dnů	10–30	20–30	20–30	30–40	40–50	40–50	50–60
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více	120–140	140–160	120–140	140–160	140–160	140–160	160–170
Počet mrazových dnů	140–160	110–130	130–160	110–130	110–130	110–130	100–110
Počet ledových dnů	50–60	40–50	40–50	40–50	30–40	30–40	30–40
Průměrná teplota v lednu (°C)	−3 až −4	−3 až −4	−3 až −4	−2 až −3	−3 až −4	−2 až −3	−2 až −3
Průměrná teplota v červenci (°C)	15–16	16–17	16–17	16–17	17–18	17–18	18–19
Průměrná teplota v dubnu (°C)	4–6	6–7	6–7	6–7	6–7	7–8	8–9
Průměrná teplota v říjnu (°C)	6–7	6–7	6–7	7–8	7–8	7–8	7–9
Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více	120–130	120–130	110–120	100–120	100–120	100–120	90–100
Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm)	500–600	450–500	350–450	400–450	400–450	400–450	350–400
Srážkový úhrn v zimním období (mm)	350–400	250–300	250–300	250–300	250–300	200–250	200–300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou	100–120	80–100	60–100	60–80	60–80	50–60	40–50
Počet dnů zamračených	150–160	150–160	120–150	120–150	120–150	120–150	120–140
Počet dnů jasných	40–50	40–50	40–50	40–50	40–50	40–50	40–50

Větší přítoky

Největším přítokem Doubravy co se délky toku a plochy povodí týče je říčka Brslenka dlouhá 31,4 km^[5] s plochou povodí 100,8 km².^[2] Nejvodnějším přítokem je říčka Hostačovka s průměrným průtokem u ústí 0,43 m³/s.^[6] Průměrná hustota říční sítě Doubravy činí 1,34 km/km².^[7] Celkově se v povodí Doubravy nachází 637 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 196 vodních toků v délce 1 až 10 km.^[1] Potoky dlouhé 10 až 20 km se v povodí nalézají celkově čtyři.^[1] V délce 20 až 40 km se v povodí řeky nacházejí dva vodní toky.^[1]

Štírový potok, zprava, ř. km 82,2^[8]
Městecký potok, zprava, ř. km 78,5^[9]
Janský potok, zprava, ř. km 77,8^[10]
Ranský potok, zleva, ř. km 74,7^[10]
Kamenný potok, zleva, ř. km 66,7^[11]^{[pozn 3]}
Cerhovka, zprava, ř. km 63,2^[11]
Barovka, zprava, ř. km 61,2^[8]
Kamenný potok, zleva, ř. km 60,1^[9]
Červený potok, zleva, ř. km 58,7^[10]
Blatnický potok, zprava, ř. km 54,4^[12]
Novoveský potok, zleva, ř. km 54,1^[11]
Nejepínský potok, zleva, ř. km 48,2^[9]
Běstvinský potok, zprava, ř. km 38,8^[13]
Zlatý potok, zprava, ř. km 34,7^[14]
Lovětínský potok, zprava, ř. km 31,3^[15]
Kurvice, zprava, ř. km 29,9^[16]
Hostačovka, zleva, ř. km 25,7^[17]
Lovčický potok, zprava, ř. km 17,8^[15]
Starkočský potok, zprava, ř. km 13,2^[15]
Brslenka, zleva, ř. km 8,3^[18]
Čertovka, zprava, ř. km 5,0^[15]

Přehrady a rybníky

Na horním toku řeky se nacházejí rybníky Doubravníček, Doubravník, Řeka a Ranský rybník. Dále jsou vodou z řeky pomocí přivaděčů napájeny rybníky Pobočný, který se nachází jižně od Ždírce nad Doubravou a rybník Stavenov mezi Libicí nad Doubravou a Novou Vsí u Chotěboře. Níže po proudu na 40,4 říčním kilometru vzdouvá její vody Vodní nádrž Pařížov, jejímž účelem je částečná ochrana před povodněmi, zajištění minimálního zůstatkového průtoku a energetické využití.^[19]

Základní údaje o vodní nádrži Pařížov:

Hladina stálého nadržení: 309,31 m n. m.
Maximální zásobní hladina: 314,83 m n. m.
Kóta přelivu: 324,03 m n. m.
Maximální retenční hladina: 324,81 m n. m.
Koruna hráze: 325,90 m n. m.

Vodní nádrže v povodí Doubravy podle rozlohy:^[20]

název vodní nádrže	vodní tok	rozloha (ha)	celkový objem (tis. m³)	retenční objem (tis. m³)	okres
Řeka	Doubrava	43,0	650	225	Havlíčkův Brod
Vodní nádrž Pařížov	Doubrava	20,9	1761	1607	Chrudim
Stavenov	Doubrava	15,9	270	90	Havlíčkův Brod
Jezuitský rybník	Hostačovka	13,6	110	45	Havlíčkův Brod
Dolní Peklo	Zlatý potok	9,7	253	48	Chrudim
Malé Dářko	Štírový potok	9,4	60	48	Žďár nad Sázavou
Ranský rybník	Doubrava	9,3	125	50	Havlíčkův Brod
Sirákovický rybník	Hostačovka	9,0	110	45	Havlíčkův Brod
Doubravník	Doubrava	9,0	84	53	Havlíčkův Brod
Horní Peklo	Zlatý potok	7,7	217	41	Chrudim
Pobočný rybník	Doubrava	7,4	90	35 Zdroj: >Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití. čítajte viac o Doubrava_(řeka) Navigace: Doubrava (řeka) > čítajte viac na tomto odkaze: Doubrava (řeka) Příbuzné výrazy : Hladanie1.2.. Updating...x Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia. Copyright.sk © 2024

[pozn 1]

[1]

[2]

[pozn 2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[pozn 3]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]