Anion, též aniont, je záporně nabitý ion, obvykle atom nebo molekula, která přijala elektron, (nebo odevzdala kation vodíku, volný proton). Anion má v elektronovém obalu více elektronů než odpovídající atom. Při elektrolýze putuje směrem k anodě.

Anionty většinou vznikají z elektronegativních prvků, například kyslíku, síry, dusíku nebo halogenů:

N + 3 e⁻ → N³⁻.

Častěji však vznikají z molekul (například disociací kyselin), např. dusičnanový anion z molekuly kyseliny dusičné:

HNO₃ → NO₃⁻ + H⁺

pokud kyselina obsahuje více odštěpitelných atomů vodíku, mohou též vznikat hydrogenanionty, např.:

H₂SO₄ → HSO₄⁻ + H⁺.

• anorganické anionty
  • hydroxidový anion OH⁻
  • dusičnanový anion NO₃⁻
  • síranový anion SO₄²⁻
  • uhličitanový anion CO₃²⁻
  • (ortho)fosforečnanový anion PO₄³⁻

• organické anionty
  • mravenčanový anion HCOO⁻
  • octanový anion CH₃COO⁻
  • citrátový anion CH₂COO⁻C(OH)COO⁻CH₂COO⁻

V 1. pádě jednotného čísla jsou podle Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., možné dvě formy „anion“ a „aniont“.^[1] Ve 4. pádě jednotného čísla je pak přípustná pouze varianta „aniont“.^[1]

Na stránkách nakladatelství Maxdorf, předního českého vydavatele odborné lékařské literatury, se v seznamu častých chyb zmiňuje následující: „anion/aniont – dnes se připouštějí oba tvary, dříve byl v 1. p. sg. přípustný pouze „anion“, v 2. p. aniontu“.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu aniont na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.