Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím









A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Brian David Josephson
 
Brian David Josephson
Narození4. ledna 1940 (84 let)
Cardiff
BydlištěSpojené království
Alma materTrinity College
Univerzita v Cambridgi
Cardiff High School
Povolánífyzik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléIllinoiská univerzita v Urbana-Champaign
Missouri University of Science and Technology
OceněníFritz London Memorial Prize (1970)
Hughesova medaile (1972)
medaile Elliotta Cressona (1972)
Guthrie Medal and Prize (1972)
Nobelova cena za fyziku (1973)
… více na Wikidatech
Webwww.tcm.phy.cam.ac.uk/~bdj10/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brian David Josephson, FRS[1] (* 4. ledna 1940, Cardiff, Wales[2]) je velšský fyzik. V roce 1973 získal Nobelovu cenu za fyziku[3] především za předpověď po něm pojmenovaného Josephsonova jevu.[2]

Od konce roku 2007 je emeritním profesorem Cambridge University.

Vzdělání a kariéra

Chodil na Cardiff High School a poté na Cambridge University, kde v roce 1960 získal titul BA (Bachelor of Arts)[1] a v roce 1964 titul doktor fyziky. V sedmdesátých letech se naučil transcendentální meditaci.[4]

V roce 1962 začal pracovat na Trinity College a poté odjel do Spojených států, aby tam na University of Illinois působil jako profesor a asistent výzkumu.[1] V roce 1967 se vrátil na Cambridge University nejdříve na pozici pomocníka ředitele výzkumu v Cavendishově laboratoři a poté tam od roku 1974[1] do odchodu do důchodu v roce 2007 působil jako profesor fyziky.

V roce 1973 získal spolu s japonským fyzikem Leem Esakim a americkým fyzikem Ivarem Giaeverem Nobelovu cenu za fyziku.[5]

Výzkum

Josephsonův jev

Nejznámější je díky zkoumání supravodivosti, Nobelovu cenu získal konkrétně „za teoretické předpovědi vlastností proudu vedeného skrz tunelovanou bariéru, zejména jevu známého jako Josephsonův jev“.[5] Výsledky jeho objevů se používají např. při měření magnetických polí[6] a výrobě počítačů.[2]

Parapsychologie

Je jedním z nejznámějších vědců, kteří tvrdí, že parapsychologie může být reálná. Zastává názor, že „jestliže vědecká komunita odmítne nějakou myšlenku, není to nutně důkaz toho, že tato myšlenka je absurdní; spíše by měl člověk pozorně zkoumat původ těchto názorů a usoudit, jak dobře si stojí proti důkladnému pozorování“.[6][7] Prohlásil: „Je mnoho důkazů ve prospěch telepatie, ale články o tomto tématu jsou neprávem zavrhovány.“[8]

Studená fúze

Podporuje zkoumání údajné studené fúze objevené Martinem Fleischmannem a Stanleym Ponsem v roce 1989. I když se mnoha výzkumníkům v následujících letech nepodařilo úspěšně zopakovat pokusy Fleischmanna a Ponse, Josephson tvrdí, že zná nějaké výzkumníky, kteří získali kladné výsledky, ale předpojatí redaktoři periodik je odmítli publikovat.[9]

Vybrané publikace

  • (anglicky) Josephson, B.D., 1964: "Coupled Superconductors", Review of Modern Physics, 36 .
  • (anglicky) Josephson, B.D., 1965: "Supercurrents through Barriers", Advances in Physics, 14 .
  • (anglicky) Josephson, B.D., 1992: "Telepathy Works", New Scientist, 135 , 50-50.
  • (anglicky) Josephson, B.D., 1992: "Defining Consciousness", Nature, 358 , 618-618.
  • (anglicky) Josephson, B.D., 1993: "All in the Memes", New Statesman & Society, 6 , 28-29.
  • (anglicky) Josephson, B.D., 1994: "Awkward Eclipse", New Scientist, 144 , 51-51.
  • (anglicky) Josephson, B.D., 1995: "Light Barrier", New Scientist, 146 , 55-55.
  • (anglicky) Josephson, B.D., 1997: "Skeptics Cornered", Physics World, 10 , 20-20.
  • (anglicky) Josephson, B.D., 1999: "What is truth?", Physics World, 12 , 15-15.
  • (anglicky) Josephson, B.D., 2000: "Positive bias to paranormal claims", Physics World, 13 , 20-20.
  • (anglicky) Josephson, B.D., 2006: "Take nobody's word for it", New Scientist, 192 , 56-57.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brian David Josephson na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Brian D. Josephson – Curriculum Vitae . The Nobel Foundation . Dostupné online. 
  2. a b c Encyclopedia Britannica's Guide to the Nobel Prizes . . (Encyclopædia Britannica). Dostupné online. 
  3. The Nobel Prize in Physics 1973 . Nobel Foundation cit. 2008-10-09. Dostupné online. 
  4. WILLIAMSON, Lola. Transcendent in America. s.l.: NYU Press, 2010-01-01. Dostupné online. ISBN 9780814794500. S. 93. 
  5. a b 1973 Nobel Prize in Physics online. The Nobel Foundation cit. 2009-10-14. Dostupné online. 
  6. a b Pioneer of the Paranormal online. May 2002 cit. 2009-06-17. (PhysicsWorld). Dostupné online. 
  7. Brian David Josephson at Cavendish online. cit. 2009-10-14. Dostupné online. 
  8. MCKIE, Robin. Royal mail's guru in telepathy row. The Guardian. Londýn: 30. září 2001. Dostupné online cit. 2009-06-17. 
  9. Dreaming of fusion online. cit. 2009-10-14. (PhysicsWorld). Dostupné online. 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.

čítajte viac o Brian_David_Josephson


čítajte viac na tomto odkaze: Brian David Josephson



Hladanie1.

Soubor:Brian Josephson, March 2004.jpg
4. leden
1940
Cardiff
Spojené království
Alma mater
Trinity College (Cambridge)
Univerzita v Cambridgi
Fyzik
Vysokoškolský učitel
Univerzita Illinois v Urbana Champaign
Hughesova medaile
Nobelova cena za fyziku
Q181363#P166
Category:Brian Josephson
Wikimedia Commons
Q181363
Královská společnost
4. leden
1940
Cardiff
Wales
Velšané
Fyzika
1973
Nobelova cena za fyziku
Josephsonův jev
2007
Emeritura
Univerzita v Cambridgi
Univerzita v Cambridgi
1960
1964
Ph.D.
Transcendentální meditace
Trinity College (Cambridge)
Spojené státy americké
University of Illinois at Urbana-Champaign
1967
Cavendishova laboratoř
1974
2007
1973
Japonsko
Leo Esaki
Ivar Giaever
Nobelova cena za fyziku
Supravodivost
Josephsonův jev
Magnetické pole
Parapsychologie
Studená fúze
1989
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Brian David Josephson?oldid=400460003
Encyclopædia Britannica
International Standard Book Number
Speciální:Zdroje knih/9780814794500
The Guardian
Wikimedia Commons
Category:Brian Josephson
Wikimedia Commons
Encyclopædia Britannica
Philip Warren Anderson
Nobelova cena za fyziku
Wilhelm Conrad Röntgen
Hendrik Antoon Lorentz
Pieter Zeeman
Henri Becquerel
Pierre Curie
Marie Curie-Skłodowská
John William Strutt, 3. baron Rayleigh
Philipp Lenard
Joseph John Thomson
Albert Abraham Michelson
Gabriel Lippmann
Guglielmo Marconi
Karl Ferdinand Braun
Johannes Diderik van der Waals
Wilhelm Wien
Nils Gustaf Dalén
Heike Kamerlingh Onnes
Max von Laue
William Lawrence Bragg
William Henry Bragg
Charles Glover Barkla
Max Planck
Johannes Stark
Charles Edouard Guillaume
Albert Einstein
Niels Bohr
Robert Andrews Millikan
Manne Siegbahn
James Franck
Gustav Ludwig Hertz
Jean Baptiste Perrin
Arthur Holly Compton
Charles Thomson Rees Wilson
Owen Willans Richardson
Louis de Broglie
Chandrasekhara Venkata Raman
Werner Heisenberg
Erwin Schrödinger
Paul Dirac
James Chadwick
Victor Franz Hess
Carl David Anderson
Clinton Joseph Davisson
George Paget Thomson
Enrico Fermi
Ernest Orlando Lawrence
Otto Stern
Isidor Isaac Rabi
Wolfgang Pauli
Percy Williams Bridgman
Edward Victor Appleton
Patrick Maynard Stuart Blackett
Hideki Jukawa
Cecil Powell
John Douglas Cockcroft
Ernest Thomas Sinton Walton
Felix Bloch
Edward Mills Purcell
Frits Zernike
Max Born
Walther Bothe
Willis Eugene Lamb
Polykarp Kusch
William Bradford Shockley
John Bardeen
Walter Houser Brattain
Jang Čen-ning
Li Čeng-tao
Pavel Alexejevič Čerenkov
Ilja Frank
Igor Jevgeněvič Tamm
Emilio Gino Segrè
Owen Chamberlain
Donald Arthur Glaser
Robert Hofstadter
Rudolf Ludwig Mössbauer
Lev Davidovič Landau
Eugene Paul Wigner
Maria Göppertová-Mayerová
J. Hans D. Jensen
Charles Hard Townes
Nikolaj Gennadijevič Basov
Alexandr Michajlovič Prochorov
Šin’ičiró Tomonaga
Julian Schwinger
Richard Feynman
Alfred Kastler
Hans Bethe
Luis Walter Alvarez
Murray Gell-Mann
Hannes Alfvén
Louis Néel
Dennis Gabor
John Bardeen
Leon Cooper
John Robert Schrieffer
Leo Esaki
Ivar Giaever
Martin Ryle
Antony Hewish
Aage Niels Bohr
Ben Roy Mottelson
James Rainwater
Burton Richter
Samuel Ting
Philip Warren Anderson
Nevill Mott
John Hasbrouck van Vleck
Pjotr Leonidovič Kapica
Arno Allan Penzias
Robert Woodrow Wilson
Sheldon Lee Glashow
Abdus Salam
Steven Weinberg
James Watson Cronin
Val Logsdon Fitch
Nicolaas Bloembergen
Arthur Leonard Schawlow
Kai Siegbahn
Kenneth G. Wilson
Subrahmanyan Chandrasekhar
William Alfred Fowler
Simon van der Meer
Carlo Rubbia
Klaus von Klitzing
Ernst Ruska
Gerd Binnig
Heinrich Rohrer
Johannes Georg Bednorz
Karl Alexander Müller
Leon Max Lederman
Melvin Schwartz
Jack Steinberger
Norman Foster Ramsey
Hans Georg Dehmelt
Wolfgang Paul
Richard Edward Taylor
Henry Way Kendall
Jerome Isaac Friedman
Pierre-Gilles de Gennes
Georges Charpak
Russell Alan Hulse
Joseph Hooton Taylor
Bertram Brockhouse
Clifford Shull
Frederick Reines
Martin Lewis Perl
David Morris Lee
Douglas Dean Osheroff
Robert Coleman Richardson
Steven Chu
Claude Cohen-Tannoudji
William Daniel Phillips
Robert B. Laughlin
Horst Ludwig Störmer
Cchuej Čchi
Gerardus 't Hooft
Martinus J. G. Veltman
Žores Ivanovič Alfjorov
Herbert Kroemer
Jack Kilby
Eric Allin Cornell
Wolfgang Ketterle
Carl Wieman
Raymond Davis mladší
Masatoši Košiba
Riccardo Giacconi
Alexej Alexejevič Abrikosov
Vitalij Lazarevič Ginzburg
Anthony James Leggett
David Jonathan Gross
Hugh David Politzer
Frank Wilczek
Roy Glauber
John Hall
Theodor Hänsch
John C. Mather
George F. Smoot
Albert Fert
Peter Grünberg
Jóičiró Nambu
Makoto Kobajaši
Tošihide Masukawa
Charles Kuen Kao
Willard Sterling Boyle
George Elwood Smith
Andre Geim
Konstantin Novoselov
Saul Perlmutter
Adam Riess
Brian Schmidt
Serge Haroche
David J. Wineland
François Englert
Peter Higgs
Isamu Akasaki
Hiroši Amano
Shuji Nakamura
Takaaki Kadžita
Arthur B. McDonald
David J. Thouless
Duncan Haldane
Michael Kosterlitz
Rainer Weiss
Barry Barish
Kip Thorne
Arthur Ashkin
Gérard Mourou
Donna Stricklandová
James Peebles
Michel Mayor
Didier Queloz
Roger Penrose
Reinhard Genzel
Andrea M. Ghezová
Syukuro Manabe
Klaus Hasselmann
Giorgio Parisi
Alain Aspect
John F. Clauser
Anton Zeilinger
Pierre Agostini
Ferenc Krausz
Anne L'Huillierová
Hughesova medaile
Joseph John Thomson
Johann Wilhelm Hittorf
Joseph Swan
Eugen Goldstein
John Ambrose Fleming
Charles Wilson
William Duddell
Alexander Graham Bell
Paul Langevin
Elihu Thomson
Charles Barkla
Irving Langmuir
Owen Richardson
Niels Bohr
Francis William Aston
Robert Millikan
Henry Jackson
William Coolidge
Johannes Wilhelm Geiger
Chandrasekhara Venkata Raman
William Lawrence Bragg
James Chadwick
Edward Victor Appleton
Manne Siegbahn
Clinton Davisson
Walter H. Schottky
Ernest Lawrence
John Cockcroft
Ernest Walton
Updating...x




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.