A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Brusnice | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Délka toku | 4,5 km |
Plocha povodí | 4,7 km² |
Průměrný průtok | 0,0002 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-12-01-0240 |
Pramen | |
rybník Markéta I, Břevnovský klášter 50°5′3,85″ s. š., 14°21′33,73″ v. d. 320 m n. m. | |
Ústí | |
na Klárově do Vltavy 50°5′32,4″ s. š., 14°24′50,46″ v. d. 190 m n. m. | |
Protéká | |
![]() | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brusnice (dříve též Bruska) je potok v Břevnově, na Hradčanech a Malé Straně v Praze. Je 4,5 km dlouhý a podstatná část této délky je vedena potrubím. Hluboký zářez údolí Brusnice na jejím dolním toku vytvořil prudké severní svahy ostrožny, na které byl založen Pražský hrad.
Průběh toku
Potok má tři hlavní prameny a všechny se nacházejí v těsné blízkosti budov Břevnovského kláštera. První z nich zvaný Vojtěška pramení v zahradě kláštera pod stejnojmenným pavilonem. Poté napájí rybník Malá Markéta zvaný také Sádky. Druhý, slabší pramen vyvěrá přibližně v místě bývalého pivovaru, dnes ve stráni pod Patočkovou ulicí, tento nejslabší pramen je od roku 2011 téměř vyschlý. Třetí, poměrně silný pramen se nachází u východního předpolí kláštera. Druhý a třetí pramen napájejí rybník Velkou Markétu zvaný též Pivovarský rybník. Nedaleko pod hrázemi obou rybníků se obě větve potoka stékají a Brusnice teče ještě několik desítek metrů volně.
Pak protéká dlouhý úsek kanalizací a napájí tři rybníčky v oblasti břevnovských usedlostí Kajetánka, Petynka, Šlajferka a Malovanka.[1] Další část zatrubněného toku probíhá pod MÚK Malovanka a ulicí Patočkovou, na povrchu se objevuje v Parku Maxe van der Stoela u X. bašty Mariánských hradeb.
Dále tok pokračuje potrubím pod Novým Světem a odkrývá se v celé délce v Jelením příkopu v sousedství Pražského hradu, kde protéká pod Prašným mostem pěším tunelem od architekta Josefa Pleskota. Před obloukem Chotkovy silnice se Brusnice opět noří pod zem a ústí do Vltavy na 53,5 km zleva kanalizací poblíž Klárova, v sousedství Občanské plovárny.
Vodní režim
Průtok je malý, do 1 l/s, při měření v roce 1999 dosáhl 0,2 l/s. Kvalita vody se pravidelně nesleduje.
Odvozená pojmenování
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/70/B%C5%99evnovsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter%2C_Vojt%C4%9B%C5%A1ka.jpg/220px-B%C5%99evnovsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter%2C_Vojt%C4%9B%C5%A1ka.jpg)
Podle Brusnice (Brusky) je pojmenováno několik dalších objektů: Bruská brána (též Písecká), ulice Pod Bruskou (tzv. Myší díra, předchůdce Chotkovy silnice), a také tramvajová zastávka Brusnice a ulice U Brusnice (spojující východní konce ulic Na Ořechovce a Nový Svět).
Legendy
Na místě studánky Vojtěšky se podle legendy setkali roku 993 sv. Vojtěch s Boleslavem II. a založili Břevnovský klášter.
Alois Jirásek nechal ve Starých pověstech českých kněžnu Libuši umístit budoucí město Prahu právě na soutok Vltavy a Brusnice.
Mlýny
Mlýny jsou seřazeny po směru toku potoka.[2]
- Mlýn na Novém Světě – Hradčany, Černínská, zanikl
- Mlýn v Jelením příkopu – Hradčany, Chotkova silnice, zanikl
Reference
- ↑ Pás břevnovských usedlostí u potoka Brusnice na Praha neznámá
- ↑ Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek. . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Galerie Brusnice na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brusnice na Wikimedia Commons
- práce na revitalizaci potoku
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.