Circuit de Monaco

Základní informace
Lokalita	La Condamine a Monte Carlo, Monako
Souřadnice	43°44′5″ s. š., 7°25′14″ v. d.
Kapacita	37 000 diváků
Licence FIA	1 (GP) 3E (Formule E)
Otevřeno	19290414a14. dubna 1929
Hlavní události	Současné: Formule 1 Grand Prix Monaka (1950, 1955–2019, 2021–) Formule E EPrix Monaka (2015–2019, 2021–) FIA F2 (2017–2019, 2021–) FIA F3 (2023–) Porsche Supercup (1993–2019, 2021–) Bývalé: FREC (2021–2022) Jaguar I-Pace eTrophy (2019) GP2 (2005–2016) GP3 (2012) Formula Renault Eurocup (2016–2019) World Series by Renault (2005–2015) F3 Euro Series (2005) F3000 (1998–2004) European Formula 3 (1975)
Okruh Grand Prix (2015–)
Délka	3,337 km
Zatáčky	19
Nejrychlejší kolo	1:12.909 ( Lewis Hamilton, Mercedes W12, 2021, F1)
Prodloužený okruh Formule E (2021)
Délka	3,318 km
Zatáčky	19
Nejrychlejší kolo	1:34.428 ( Stoffel Vandoorne, Mahindra M5Electro, 2021, FE)
Původní okruh Formule E (2015–2019)
Délka	1,765 km
Zatáčky	12
Nejrychlejší kolo	0:52.385 ( Pascal Wehrlein, Mahindra M5Electro, 2019, FE)
6. verze(2003–2014ú
Délka	3,340 km
Zatáčky	19
Nejrychlejší kolo	1:14.439 ( Michael Schumacher, Ferrari F2004, 2004, F1)
5. verze (1997–2002)
Délka	3,370 km
Zatáčky	18
Nejrychlejší kolo	1:18.023 ( Rubens Barrichello, Ferrari F2002, 2002, F1)
4. verze (1986–1996)
Délka	3,328 km
Zatáčky	20
Nejrychlejší kolo	1:21.076 ( Michael Schumacher, Benetton B194, 1994, F1)
3. verze (1976–1985)
Délka	3,312 km
Zatáčky	20
Nejrychlejší kolo	1:22.637 ( Michele Alboreto, Ferrari 156/85, 1985, F1)

Circuit de Monaco závodní okruh ležící v ulicích Monte Carla, který hostí každoročně během května závody Formule 1. Souběžně s formulovou Grand Prix Monaka se tu konají též závody sérií GP2,GP3, Porsche Supercup a Formule Renault 3.5. V současné době se jedná o nejkratší závodní okruh v kalendáři F1, měří jen 3,34 km.

Historie

S nápadem pořádat v úzkých ulicích knížectví motoristické závody přišel Anthony Noghes (po něm je pojmenována poslední zatáčka), prezident tamního automobilového svazu a blízký přítel rodiny Grimauldiů. Úvodní závod se konal v roce 1929 a vyhrál jej William Grover-Williams na závodním stroji Bugatti.

Okruh

Před každou Grand Prix je nejprve potřeba okruh vybudovat. Na svá místa musejí dosednout tribuny, je třeba položit či opravit obrubníky, uchytit mantinely, rozmístit reklamní billboardy a zejména nainstalovat veškeré bezpečnostní prvky. Taková příprava trvá okolo šesti týdnů a zpětný návrat do původního stavu týdny tři. Díky celkové flexibilitě okruhu a zejména faktu, že se nejedná o závodní trať, která by byla usazená na pevno se stává tato trať s každým příjezdem závodníků něčím odlišná. Circuit de Monaco je nejpomalejší okruh v závodním kalendáři, z toho důvodu je též vypsán na kratší závodní distanci, aby byl vždy splněn limit maximálního trvání závodu, tedy dvou hodin. Nejpomalejší úsek trati – tzv. vlásenku nedaleko slavného monackého grandhotelu – projížději jezdci rychlostí 50 km/h, nejrychlejším úsekem je pak dlouhá rovinka jejíž součástí je známý tunel, kde jezdci vystoupají až k rychlosti 290 km/h.

Okruh kvůli své klikatosti a úzkosti klade veliké nároky na řidičské schopnosti. Přestože tu lze vidět poměrně málo předjížděcích manévrů, hrozí tu jezdcům veliké nebezpečí. Právě na bezpečnost je dbáno v každém detailu. Jeřáb pomáhající s odstraňováním odstavených monopostů a záchranáři jsou rozmístěni tak, aby byli schopni eliminovat jakékoli nebezpečí v co nejkratším čase. Kvůli obtížnosti předjížděcích manévrů se tak stává důležitou zejména kvalifikace a závodní strategie.

Detaily

Okruh začíná sprintem do kopce, ihned první zatáčka Sainte Devote je prudká a chumel jezdců v prvním kole musí volit spíše opatrnost nežli bezhlavou dravost. Riskování ovšem nese své ovoce. Poté přichází krátká odpočinková pasáž, kde se mohou jezdci srovnat za sebe, než dojedou k levotočivému úseku Massenet zakončenému další slavnou zatáčkou Casino. Začíná klesání pomalou sérií zatáček Mirabeau, Grandhotel Hairpin a Portier, která zavede monoposty k nejrychlejšímu úseku trati. Zatočený průjezd tunelem, chvilkové nebezpečí po výjezdu, kde hrozí oslepení sluncem, šikana Nouvelle a opět série přesně vedených zatáček ukončená prudkou Rascasse, ve které odstavil svůj monopost během kvalifikace na Grand Prix Monaka 2006 Michael Schumacher. Poté následuje už jen dvojice posledních zatáček a cílová rovinka.

Nastavení

Podobně jako rychlý italský okruh Monza, tak i Monako vyžaduje specifické nastavení vozidla. Trať mimořádně zatěžující převodovku dokáže též potrápit motor, neboť nenabízí téměř žádné úseky, které by umožnily potřebné chlazení. Je též třeba vozu poskytnout maximální přilnavost brzkým ohřátím pneumatik, brzdové kotouče přizpůsobené trati. Důležitou kapitolou je též přítlak. Circuit de Monaco se již mnohokrát stal svědkem zajímavých řešení vozu.

Formule 1

Copyright.sk © 2024

No.	Rok	Jezdec	Konstruktér	Motor	Čas	Délka kola	Počet kol	Rychlost	Datum
1	1950	Juan Manuel Fangio	Alfa Romeo	Alfa Romeo	3:13:18,700 h	3,180 km	100	98,701 km/h	21. květen
2	1955	Maurice Trintignant	Ferrari	Ferrari	2:58:09,800 h	3,145 km	100	105,914 km/h	22. květen
3	1956	Stirling Moss	Maserati	Maserati	3:00:32,900 h	3,145 km	100	104,515 km/h	13. květen
4	1957	Juan Manuel Fangio	Maserati	Maserati	3:10:12,800 h	3,145 km	105	104,165 km/h	19. květen
5	1958	Maurice Trintignant	Cooper	Climax	2:52:27,900 h	3,145 km	100	109,414 km/h	18. květen
6	1959	Jack Brabham	Cooper	Climax	2:55:51,300 h	3,145 km	100	107,304 km/h	10. květen
7	1960	Stirling Moss	Lotus	Climax	2:53:45,500 h	3,145 km	100	108,599 km/h	29. květen
8	1961	Stirling Moss	Lotus	Climax	2:45:50,100 h	3,145 km	100	113,788 km/h	14. květen
9	1962	Bruce McLaren	Cooper	Climax	2:46:29,700 h	3,145 km	100	113,337 km/h	3. červen
10	1963	Graham Hill	B.R.M.	B.R.M.	2:41:49,700 h	3,145 km	100	116,605 km/h	26. květen
11	1964	Graham Hill	B.R.M.	B.R.M.	2:41:19,500 h	3,145 km	100	116,969 km/h	10. květen
12	1965	Graham Hill	B.R.M.	B.R.M.	2:37:39,600 h	3,145 km	100	119,688 km/h	30. květen
13	1966	Jackie Stewart	B.R.M.	B.R.M.	2:33:10,500 h	3,145 km	100	123,192 km/h	22. květen
14	1967	Denny Hulme	Brabham	Repco	2:34:34,300 h	3,145 km	100	123,079 km/h	7. květen
15	1968	Graham Hill	Lotus	Ford	2:00:32,300 h	3,145 km	80	125,238 km/h	26. květen
16	1969	Graham Hill	Lotus	Ford	1:56:59,400 h	3,145 km	80	129,037 km/h	18. květen
17	1970	Jochen Rindt	Lotus	Ford	1:54:36,600 h	3,145 km	80	131,716 km/h	10. květen
18	1971	Jackie Stewart	Tyrrell	Ford	1:52:21,300 h	3,145 km	80	134,360 km/h	23. květen
19	1972	Jean-Pierre Beltoise	B.R.M.	B.R.M.	2:26:54,700 h	3,145 km	80	102,756 km/h	14. květen
20	1973	Jackie Stewart	Tyrrell	Ford	1:57:44,300 h	3,278 km	78	130,298 km/h	3. červen
21	1974	Ronnie Peterson	Lotus	Ford	1:58:03,700 h	3,278 km	78	129,941 km/h	26. květen
22	1975	Niki Lauda	Ferrari	Ferrari	2:01:21,310 h	3,278 km	75	121,552 km/h	11. květen
23	1976	Niki Lauda	Ferrari	Ferrari	1:59:51,470 h	3,278 km	78	127,994 km/h	30. květen
24	1977	Jody Scheckter	Wolf	Ford	1:57:52,770 h	3,312 km	76	128,120 km/h	22. květen
25	1978	Patrick Depailler	Tyrrell	Ford	1:55:14,660 h	3,312 km	75	129,325 km/h	7. květen
26	1979	Jody Scheckter	Ferrari	Ferrari	1:55:22,480 h	3,312 km	76	130,902 km/h	27. květen
27	1980	Carlos Reutemann	Williams	Ford	1:55:34,365 h	3,312 km	76	130,677 km/h	18. květen
28	1981	Gilles Villeneuve	Ferrari	Ferrari	1:54:23,380 h	3,312 km	76	132,029 km/h	31. květen
29	1982	Riccardo Patrese	Brabham	Ford	1:54:11,259 h	3,312 km	76	132,262 km/h	23. květen
30	1983	Keke Rosberg	Williams	Ford	1:56:38,121 h	3,312 km	76	129,487 km/h	15. květen
31	1984	Alain Prost	McLaren	Porsche (TAG)	1:01:07,740 h	3,312 km	31	100,776 km/h	3. červen
32	1985	Alain Prost	McLaren	Porsche (TAG)	1:51:58,034 h	3,312 km	78	138,435 km/h	19. květen
33	1986	Alain Prost	McLaren	Porsche (TAG)	1:55:41,060 h	3,328 km	78	134,634 km/h	11. květen
34	1987	Ayrton Senna	Lotus	Honda	1:57:54,085 h	3,328 km	78	132,102 km/h	31. květen
35	1988	Alain Prost	McLaren	Honda	1:57:17,077 h	3,328 km	78	132,797 km/h	15. květen
36	1989	Ayrton Senna	McLaren	Honda	1:53:33,251 h	3,328 km	77	135,401 km/h	7. květen
37	1990	Ayrton Senna	McLaren	Honda	1:52:46,982 h	3,328 km	78	138,097 km/h	27. květen