A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Gerald Rudolph Ford | |
---|---|
![]() | |
38. prezident Spojených států amerických | |
Ve funkci: 9. srpna 1974 – 20. ledna 1977 | |
Viceprezident | nikdo (srpen–prosinec 1974) Nelson Rockefeller (1974–1977) |
Předchůdce | Richard Nixon |
Nástupce | Jimmy Carter |
40. viceprezident Spojených států amerických | |
Ve funkci: 6. prosince 1973 – 9. srpna 1974 | |
Prezident | Richard Nixon |
Předchůdce | Spiro Agnew |
Nástupce | Nelson Rockefeller |
Člen Sněmovny reprezentantů USA za 5. okrsek státu Michigan | |
Ve funkci: 3. ledna 1949 – 6. ledna 1973 | |
Předchůdce | Bartel J. Jonkman |
Nástupce | Richard Vander Veen |
Stranická příslušnost | |
Členství | Republikán |
Narození | 14. července 1913 Omaha, Nebraska |
Úmrtí | 26. prosince 2006 (93 let) Rancho Mirage, Kalifornie |
Místo pohřbení | Gerald R. Ford Presidential Museum Michigan |
Choť | Betty Ford |
Rodiče | Leslie Lynch King Sr. a Dorothy Ayer Gardner Ford |
Děti | Michael Gerald Ford John Gardner Ford Steven Ford Susan Fordová |
Příbuzní | Thomas Gardner Ford (sourozenec) Sarah Ford[1], Bekah Ford[1] a Hannah Ford[1] (vnoučata) |
Alma mater | Michiganská univerzita (do 1935) Yale Law School (do 1941) Yaleova univerzita Právnická fakulta Michiganské university Alexandria City High School Gordon–Conwell Theological Seminary |
Profese | politik, důstojník, advokát, gridiron football player, autor autobiografie, hráč amerického fotbalu a státník |
Náboženství | Episkopální církev Spojených států amerických |
Ocenění | orlí skaut (1927) Cena Theodora Roosevelta (1975) Cena Francise Boyera (1977) Horatio Alger Award (1983) Řád kříže země Panny Marie I. třídy … více na Wikidatech |
Podpis | ![]() |
Commons | Gerald Ford |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gerald Rudolph Ford, Jr. (14. července 1913 Omaha, Nebraska – 26. prosince 2006 Rancho Mirage, Kalifornie, vlastním jménem Leslie Lynch King Jr.) byl 40. viceprezidentem Spojených států amerických (1973–1974) a 38. prezidentem Spojených států amerických (1974–1977). Je jediným prezidentem Spojených států, který se dostal do úřadu, aniž by byl zvolen buď jako prezident, nebo viceprezident. Poté, co v roce 1973 rezignoval na svou funkci viceprezidenta Spiro Agnew, byl Ford navržen prezidentem Richardem Nixonem na uvolněnou funkci a obě komory Kongresu jej schválily. Když 9. srpna 1974 prezident Nixon rezignoval, převzal Ford prezidentský úřad. Jako svého viceprezidenta si Ford vybral Nelsona Rockefellera, který je, spolu s ním, jediným viceprezidentem, který svou funkci nezískal ve volbách.
Amnestie Nixona
Brzy poté, co se ujal úřadu prezidenta, udělil Ford svému předchůdci Richardu Nixonovi milost, která zabránila jeho případnému stíhání za zločiny, které mohl spáchat během svého prezidentství, především v souvislosti s aférou Watergate. Toto své rozhodnutí zdůvodňoval tím, že to bylo v zájmu země, byl však za ně velmi kritizován a někteří komentátoři tvrdí, že bylo jednou z příčin Fordovy porážky v prezidentských volbách v roce 1976.
Zahraniční politika
Vláda Geralda Forda | ||
---|---|---|
Úřad | Osoba | Období služby |
Prezident | Gerald Ford | 1974–1977 |
Viceprezident | Nelson Rockefeller | 1974–1977 |
Ministr zahraničí | Henry Kissinger | 1974–1977 |
Ministr financí | William E. Simon | 1974–1977 |
Ministr obrany | James R. Schlesinger | 1974–1975 |
Donald Rumsfeld | 1975–1977 | |
Ministr spravedlnosti | William Saxbe | 1974–1975 |
Edward Levi | 1975–1977 | |
Ministr vnitra | Rogers Morton | 1974–1975 |
Stanley K. Hathaway | 1975–1975 | |
Thomas S. Kleppe | 1975–1977 | |
Ministr zemědělství | Earl Butz | 1974–1976 |
John Albert Knebel | 1976–1977 | |
Ministr obchodu | Frederick B. Dent | 1974–1975 |
Rogers Morton | 1975–1975 | |
Elliot Richardson | 1975–1977 | |
Ministr práce | Peter J. Brennan | 1974–1975 |
John Thomas Dunlop | 1975–1976 | |
William Usery, Jr. | 1976–1977 | |
Ministr zdravotnictví a vzdělání | Caspar Weinberger | 1974–1975 |
F. David Mathews | 1975–1977 | |
Ministr bytové výstavby a rozvoje měst |
James Thomas Lynn | 1974–1975 |
Carla Anderson Hillsová | 1975–1977 | |
Ministr dopravy | Claude Brinegar | 1974–1975 |
William Thaddeus Coleman, Jr. | 1975–1977 |
Mayguezský incident
Ford musel v květnu 1975 čelit vážné zahraničněpolitické krizi. Poté, co se v Kambodži dostali k moci Rudí Khmérové, podařilo se jim v mezinárodních vodách zajmout americkou obchodní loď Mayaguez. Ford vyslal armádní jednotky, aby zachránily zajaté Američany. Jenže vojáci se vylodili na špatném ostrově a tam narazili na neočekávaně tuhý odpor. Přibližně ve stejnou dobu byli propuštěni zajatí námořníci, o čemž ovšem v tu chvíli Američané nevěděli. Během bojů bylo raněno asi 50 mužů a 41 zahynulo. Předpokládá se, že padlo přibližně 360 khmérských vojáků.
Stažení z Vietnamu
Za Fordova prezidentství se také Američané definitivně stáhli z Vietnamu, když ve dnech 29. dubna a 30. dubna 1975 evakuovali svou ambasádu v Saigonu.
Pokusy o atentát
O první atentát se dne 5. září 1975 ve státě Kalifornie pokusila útočnice Lynette Fromme, zbraň však selhala a ochranka útočnici následně přemohla.
Druhý atentát se stal 22. září 1975 ve městě San Francisco (stát Kalifornie). Pokusila se o něj Sara Jane Mooraová, která dvakrát vystřelila, v davu lidí však minula.
Obě útočnice byly následně odsouzeny na doživotí.
Porážka ve volbách 1976
Ford kandidoval na prezidenta ve volbách v roce 1976, ale porazil jej demokrat Jimmy Carter. Gerald Ford zemřel 26. prosince 2006 ve věku 93 let.
Manželství s Betty Fordovou
V roce 1948 si vzal Elizabeth Ann Bloomerovou Warrenovou, kterou Američané nazývali Betty Fordová. Ta v roce 1974 podstoupila operaci rakoviny prsu. O své nemoci otevřeně hovořila. Stejně tak se zmiňovala o svém boji s alkoholem a opiáty. Betty Fordová zemřela 8. července 2011.[2] Spolu měli dceru Susan Ford, která byla aktivní jako spisovatelka, fotoreportérka a předsedkyně představenstva Betty Ford Center proti zneužívání alkoholu a drog.
Galerie
David Hume Kennerly: Prezident Ford, Bob Hope na návštěvě Mrs. Fordové po operaci nádoru prsu, šest týdnů po nástupu do Bílého domu u ní byl zjištěn nádor v pravém prsu, který byl odstraněn radikální mastektomií. Betty svou nemoc zveřejnila, aby upozornila veřejnost na toto nebezpečí.
David Hume Kennerly: Prezident Ford při návštěvě Vladivostoku, 1974
David Hume Kennerly: Prezident Ford při návštěvě Vladivostoku, 1974
David Hume Kennerly: Prezident Ford na lyžích, Vail, Colorado, 1974.
David Hume Kennerly: První pár se drží za ruce v limuzíně, Chicago, Illinois, Freeway, léto 1974
David Hume Kennerly: Prezident v Číně, 1. prosince 1975
David Hume Kennerly: Prezident Gerald Ford na schůzce svého kabinetu, 25. června 1975
David Hume Kennerly: První rodina USA při hře na koníčka, Camp David, 2. března 1975
David Hume Kennerly: První dáma Betty Fordová čte projev prezidenta Geralda Forda členům Tiskového centra, na fotografii jsou: Steve, prezident Ford, Susan, Mike a Gayle. Ford kandidoval na prezidenta ve volbách v roce 1976, ale porazil jej demokrat Jimmy Carter. 3. listopadu 1976
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gerald Ford na Wikimedia Commons
Osoba Gerald Ford ve Wikicitátech
- Oficiální životopis na stránkách Bílého domu
Galerie Gerald Ford na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gerald Ford
Viceprezident Spojených států amerických | ||
---|---|---|
Předchůdce: Spiro Agnew |
1973–1974 Gerald Ford |
Nástupce: Nelson Rockefeller |
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.