Gerald Rudolph Ford
38. prezident Spojených států amerických
Ve funkci: 9. srpna 1974 – 20. ledna 1977
Viceprezident	nikdo (srpen–prosinec 1974) Nelson Rockefeller (1974–1977)
Předchůdce	Richard Nixon
Nástupce	Jimmy Carter
40. viceprezident Spojených států amerických
Ve funkci: 6. prosince 1973 – 9. srpna 1974
Prezident	Richard Nixon
Předchůdce	Spiro Agnew
Nástupce	Nelson Rockefeller
Člen Sněmovny reprezentantů USA za 5. okrsek státu Michigan
Ve funkci: 3. ledna 1949 – 6. ledna 1973
Předchůdce	Bartel J. Jonkman
Nástupce	Richard Vander Veen
Stranická příslušnost
Členství	Republikán
Narození	14. července 1913 Omaha, Nebraska
Úmrtí	26. prosince 2006 (93 let) Rancho Mirage, Kalifornie
Místo pohřbení	Gerald R. Ford Presidential Museum Michigan
Choť	Betty Ford
Rodiče	Leslie Lynch King Sr. a Dorothy Ayer Gardner Ford
Děti	Michael Gerald Ford John Gardner Ford Steven Ford Susan Fordová
Příbuzní	Thomas Gardner Ford (sourozenec) Sarah Ford[1], Bekah Ford[1] a Hannah Ford[1] (vnoučata)
Alma mater	Michiganská univerzita (do 1935) Yale Law School (do 1941) Yaleova univerzita Právnická fakulta Michiganské university Alexandria City High School Gordon–Conwell Theological Seminary
Profese	politik, důstojník, advokát, gridiron football player, autor autobiografie, hráč amerického fotbalu a státník
Náboženství	Episkopální církev Spojených států amerických
Ocenění	orlí skaut (1927) Cena Theodora Roosevelta (1975) Cena Francise Boyera (1977) Horatio Alger Award (1983) Řád kříže země Panny Marie I. třídy … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Gerald Ford
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gerald Rudolph Ford, Jr. (14. července 1913 Omaha, Nebraska – 26. prosince 2006 Rancho Mirage, Kalifornie, vlastním jménem Leslie Lynch King Jr.) byl 40. viceprezidentem Spojených států amerických (1973–1974) a 38. prezidentem Spojených států amerických (1974–1977). Je jediným prezidentem Spojených států, který se dostal do úřadu, aniž by byl zvolen buď jako prezident, nebo viceprezident. Poté, co v roce 1973 rezignoval na svou funkci viceprezidenta Spiro Agnew, byl Ford navržen prezidentem Richardem Nixonem na uvolněnou funkci a obě komory Kongresu jej schválily. Když 9. srpna 1974 prezident Nixon rezignoval, převzal Ford prezidentský úřad. Jako svého viceprezidenta si Ford vybral Nelsona Rockefellera, který je, spolu s ním, jediným viceprezidentem, který svou funkci nezískal ve volbách.

Amnestie Nixona

Brzy poté, co se ujal úřadu prezidenta, udělil Ford svému předchůdci Richardu Nixonovi milost, která zabránila jeho případnému stíhání za zločiny, které mohl spáchat během svého prezidentství, především v souvislosti s aférou Watergate. Toto své rozhodnutí zdůvodňoval tím, že to bylo v zájmu země, byl však za ně velmi kritizován a někteří komentátoři tvrdí, že bylo jednou z příčin Fordovy porážky v prezidentských volbách v roce 1976.

Zahraniční politika

Mayguezský incident

Billy Preston, George Harrison, Gerald Ford a Ravi Shankar v Bílém domě, 1974

Ford musel v květnu 1975 čelit vážné zahraničněpolitické krizi. Poté, co se v Kambodži dostali k moci Rudí Khmérové, podařilo se jim v mezinárodních vodách zajmout americkou obchodní loď Mayaguez. Ford vyslal armádní jednotky, aby zachránily zajaté Američany. Jenže vojáci se vylodili na špatném ostrově a tam narazili na neočekávaně tuhý odpor. Přibližně ve stejnou dobu byli propuštěni zajatí námořníci, o čemž ovšem v tu chvíli Američané nevěděli. Během bojů bylo raněno asi 50 mužů a 41 zahynulo. Předpokládá se, že padlo přibližně 360 khmérských vojáků.

Stažení z Vietnamu

Za Fordova prezidentství se také Američané definitivně stáhli z Vietnamu, když ve dnech 29. dubna a 30. dubna 1975 evakuovali svou ambasádu v Saigonu.

Pokusy o atentát

O první atentát se dne 5. září 1975 ve státě Kalifornie pokusila útočnice Lynette Fromme, zbraň však selhala a ochranka útočnici následně přemohla.

Druhý atentát se stal 22. září 1975 ve městě San Francisco (stát Kalifornie). Pokusila se o něj Sara Jane Mooraová, která dvakrát vystřelila, v davu lidí však minula.

Obě útočnice byly následně odsouzeny na doživotí.

Porážka ve volbách 1976

Ford kandidoval na prezidenta ve volbách v roce 1976, ale porazil jej demokrat Jimmy Carter. Gerald Ford zemřel 26. prosince 2006 ve věku 93 let.

Manželství s Betty Fordovou

V roce 1948 si vzal Elizabeth Ann Bloomerovou Warrenovou, kterou Američané nazývali Betty Fordová. Ta v roce 1974 podstoupila operaci rakoviny prsu. O své nemoci otevřeně hovořila. Stejně tak se zmiňovala o svém boji s alkoholem a opiáty. Betty Fordová zemřela 8. července 2011.^[2] Spolu měli dceru Susan Ford, která byla aktivní jako spisovatelka, fotoreportérka a předsedkyně představenstva Betty Ford Center proti zneužívání alkoholu a drog.

Galerie

• 

  David Hume Kennerly: Prezident Ford, Bob Hope na návštěvě Mrs. Fordové po operaci nádoru prsu, šest týdnů po nástupu do Bílého domu u ní byl zjištěn nádor v pravém prsu, který byl odstraněn radikální mastektomií. Betty svou nemoc zveřejnila, aby upozornila veřejnost na toto nebezpečí.

• 

  David Hume Kennerly: Prezident Ford při návštěvě Vladivostoku, 1974

• 

  David Hume Kennerly: Prezident Ford při návštěvě Vladivostoku, 1974

• 

  David Hume Kennerly: Prezident Ford na lyžích, Vail, Colorado, 1974.

• 

  David Hume Kennerly: První pár se drží za ruce v limuzíně, Chicago, Illinois, Freeway, léto 1974

• 

  David Hume Kennerly: Prezident v Číně, 1. prosince 1975

• 

  David Hume Kennerly: Prezident Gerald Ford na schůzce svého kabinetu, 25. června 1975

• 

  Prezident Ford při plavání v Bílém domě, 1. července 1975

• 

  Prezident hraje golf, dovolená na Mackinac Island, Michigan, léto 1975

• 

  David Hume Kennerly: První rodina USA při hře na koníčka, Camp David, 2. března 1975

• 

  Prezident Gerald Ford během prezidentské kampaně v Nassau County Veterans Coliseum v Hempsteadu, New York před návratem do Michiganu těsně před volbami, 31. října 1976

• 

  David Hume Kennerly: První dáma Betty Fordová čte projev prezidenta Geralda Forda členům Tiskového centra, na fotografii jsou: Steve, prezident Ford, Susan, Mike a Gayle. Ford kandidoval na prezidenta ve volbách v roce 1976, ale porazil jej demokrat Jimmy Carter. 3. listopadu 1976

• 

  Kennerly: Prezident Ford a jeho pes Liberty v Oválné pracovně, 1974

Odkazy

Reference

Související články

• Watergate
• National Security Study Memorandum 200

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gerald Ford na Wikimedia Commons
• Osoba Gerald Ford ve Wikicitátech
• Oficiální životopis na stránkách Bílého domu
• Galerie Gerald Ford na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gerald Ford

Prezidenti Spojených států amerických
George Washington (bezp., F) • John Adams (F) • Thomas Jefferson (SR) • James Madison (SR) • James Monroe (SR) • John Quincy Adams (SR) • Andrew Jackson (D) • Martin Van Buren (D) • William Henry Harrison † (W) • John Tyler (W, bezp.) • James K. Polk (D) • Zachary Taylor † (W) • Millard Fillmore (W) • Franklin Pierce (D) • James Buchanan (D) • Abraham Lincoln †* (R,U) • Andrew Johnson (U) • Ulysses S. Grant (R) • Rutherford B. Hayes (R) • James A. Garfield †* (R) • Chester A. Arthur (R) • Grover Cleveland (D) • Benjamin Harrison (R) • Grover Cleveland (D) • William McKinley †* (R) • Theodore Roosevelt (R) • William Howard Taft (R) • Woodrow Wilson (D) • Warren G. Harding † (R) • Calvin Coolidge (R) • Herbert Clark Hoover (R) • Franklin Delano Roosevelt † (D) • Harry S. Truman (D) • Dwight D. Eisenhower (R) • John Fitzgerald Kennedy †* (D) • Lyndon B. Johnson (D) • Richard Nixon (R) • Gerald Ford (R) • Jimmy Carter (D) • Ronald Reagan (R) • George H. W. Bush (R) • Bill Clinton (D) • George W. Bush (R) • Barack Obama (D) • Donald Trump (R) • Joe Biden (D)
Legenda:  (F) – federalista  (SR) – „starorepublikán“  (W) – whig  (D) – demokrat  (R) – republikán  (U) – unionista  (bezp.) – bezpartijní  † – zemřel v úřadě * – zavražděn v úřadě Seznam prezidentů

Viceprezidenti Spojených států amerických
John Adams (F) · Thomas Jefferson (SR) · Aaron Burr (SR) · George Clinton (SR) · Elbridge Gerry (SR) · Daniel D. Tompkins (SR) · John C. Calhoun (D) · Martin Van Buren (D) · Richard Mentor Johnson (D) · John Tyler (W) · George M. Dallas (D) · Millard Fillmore (W) · William R. King (D) · John C. Breckinridge (D) · Hannibal Hamlin (R) · Andrew Johnson (U) · Schuyler Colfax (R) · Henry Wilson (R) · William A. Wheeler (R) · Chester A. Arthur (R) · Thomas A. Hendricks (D) · Levi P. Morton (R) · Adlai E. Stevenson (D) · Garret Hobart (R) · Theodore Roosevelt (R) · Charles W. Fairbanks (R) · James S. Sherman (R) · Thomas R. Marshall (D) · Calvin Coolidge (R) · Charles G. Dawes (R) · Charles Curtis (R) · John Nance Garner (D) · Henry A. Wallace (D) · Harry S. Truman (D) · Alben W. Barkley (D) · Richard Nixon (R) · Lyndon B. Johnson (D) · Hubert Humphrey (D) · Spiro Agnew (R) · Gerald Ford (R) · Nelson Rockefeller (R) · Walter Mondale (D) · George H. W. Bush (R) · Dan Quayle (R) · Al Gore (D) · Dick Cheney (R) · Joe Biden (D) · Mike Pence (R) · Kamala Harrisová (D)
Legenda: (F) – federalista  (SR) – „starorepublikán“  (W) – whig  (D) – demokrat  (R) – republikán  (U) – unionista