HTV-X

Základní údaje
Země původu	Japonsko Japonsko
Provozovatel	JAXA
Použití	zásobování ISS
Technické specifikace
Typ	nákladní kosmická loď
Nosná raketa	H3 (raketa)
Startovní hmotnost	16 000 kg
Prázdná hmotnost	10 200 kg
Kapacita nákladu	7 200 kg
Délka	8 m
Průměr	4,4 m
Oblast působení	nízká oběžná dráha Země
Výrobní specifikace
Stav	připravovaná
První start	únor 2022 (plánováno)
Související zařízení
Odvozeno z	H-II Transfer Vehicle (HTV)

HTV-X je připravovaná nákladní kosmická loď Japonské kosmické agentury (JAXA) určená k bezpilotnímu zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jde o nástupce lodí HTV, které byly ke stejnému účelu celkem devětkrát použity v letech 2009 – 2020. Stejně jako HTV, americké nákladní lodi Cygnus a první generace Dragonů společnosti SpaceX, nebudou ani HTV-X k ISS připojovány automaticky, ale pomocí robotického manipulátoru ovládaného posádkou stanice nebo pozemním personálem.

Historie programu

V květnu 2015 – v době kdy se teprve připravoval let lodi HTV-5 – japonské Ministerstvo školství, kultury, sportu, vědy a technologií oznámilo návrh na nahrazení HTV vylepšenou, cenově výhodnější verzí, předběžně nazvanou HTV-X.^[1] V červnu 2015 byly zveřejněny základní záměry návrhu:^[2]

• v co největší míře znovu použít konstrukci hermetizované sekce HTV,

• nahradit nehermetizovanou sekci (UPL), modul avioniky a pohonný modul HTV novým servisním modulem,

• neumisťovat náklad do nehermetizované sekce uvnitř kosmické lodi, ale na horní část servisního modulu.

Opětovné použití konstrukce hermetizované sekce mělo minimalizovat rizika a náklady na vývoj. Soustředění podpůrných systémů do servisního modulu mělo zjednodušit kabeláž a vedení potrubí, snížit hmotnost a výrobní náklady. Konečně umisťování nákladu, který nemusí být dopravován v hermetizované sekci, mimo kosmickou loď by umožnilo naložit objemnější náklad než do HTV, protože jeho rozměry budou omezeny pouze krytem na špičce nosné rakety, nikoli stěnami kosmické lodi.

V prosinci 2015 byl plán vývoje HTV-X schválen Strategickým ústředím pro vesmírnou politiku Úřadu vlády s tím, že v rozpočtovém roce 2021 se počítá se startem HTV-X1 (Technical Demonstration Vehicle) pomocí rakety H3.^[3] Od června 2019 je podle nových plánů ISS od Integračního panelu pro plánování letů NASA start HTV-X1 stanoven na únor 2022,^[4] což je v souladu s plánem (rozpočtový rok v Japonsku začíná dubnem a končí v březnu následujícího roku).

Od roku 2021 se uvažuje o další evoluční verzi HTV-X nazvané HTV-XG, která by převážela náklad na vesmírnou stanici Gateway v rámci programu Artemis.^[5]

Popis lodi

Konečná podoba HTV-X se skládá ze tří částí:^[2][6]

• horní část lodi bude tvořit paleta univerzálního přepravního systému (Unpresurized Cargo Support System) pro upevnění nákladu, který nemusí být uložen v hermetizovaném modulu;
• 2.7 m vysoký centrální servisní modul, který by mohl fungovat i samostatně, protože bude kompletně zajišťovat všechny činnosti potřebné pro splnění mise včetně výroby elektřinu, k čemuž bude vybaven dvěma poli vyklápěcích solárních panelů schopných generovat 1 kW elektrické energie (oproti 200 W generovaným HTV),
• 3,5 metru vysoký hermetizovaný modul v dolní části sestavy (u HTV byl umístěn na vrchu sestavy a o 0,2 metru kratší) bude doplněn o přídavný boční přístupový poklop, který umožní pozdní nakládku na startovací rampě ještě 24 hodin před startem (oproti 80 hodinám u HTV).^[6]

Loď bude měřit na výšku 8,0 metru, při maximálním využití prostoru v horní části až 10 metrů (HTV 9,8 metru), průměr bude 4,4 metru (stejně jako u HTV). K ISS se bude připojovat s využitím robotické ruky stanice, podobně jako HTV a některé další nákladní lodě (Cygnus nebo již nepoužívaná první verze Dragonů). Spojovací mechanismus bude umístěn ve spodní části hermetizovaného modulu.^[6]

Na rozdíl od HTV budou z HTV-X odstraněny hlavní trysky a loď bude odkázána pouze na sadu menších motorů systému řízení umístěných v prstenci kolem servisního modulu. Palivové nádrže přitom pojmou o 30 % paliva více, než tomu bylo u HTV.^[6]

Výsledkem celkového zjednodušení konstrukce a modernizace lodi bude snížení startovní hmotnosti HTV-X na 16 000 kg (z 16 500 kg u HTV), zatímco maximální hmotnost nákladu – včetně vaků a podpůrných konstrukcí (tzv. racků) – se zvýší na 7 200 kg (oproti 6 000 kg u HTV). Čistá hmotnost nákladu tak dosáhne 5 850 kg (u HTV 4 000 kg), z toho 4 070 kg v hermetizovaném modulu a 1750 kg na paletě univerzálního přepravního systému.^[7] Navíc se podstatně zkrátí doba montáže nákladu na nosnou raketu ve vesmírném středisku Tanegašima – zatímco u HTV začínala 14 týdnů před startem, u HTV-X začne o 11 týdnů později. pouze (TNSC) byla u HTV-X ve srovnání s KOUNOTORI zkrácena. Mohou tak být pružněji uspokojovány potřeby jednotlivých majitelů nákladu.^[8]

Seznam letů

Lodi HTV-X k ISS budou vynášeny nosnou raketou H3 z japonského kosmodromu Tanegašima.

V současnosti agentura JAXA plánuje lety dvou lodí, HTV-X1 na únor 2022 a HTV-X2 na japonský rozpočtový rok 2023 (duben 2023 – březen 2024).^[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku H-II Transfer Vehicle#HTV-X na anglické Wikipedii.

Související články

• Seznam nepilotovaných letů na ISS
• Automated Transfer Vehicle - již nepoužívaná nákladní loď Evropské kosmické agentury (ESA)
• Cygnus (kosmická loď)
• Dragon (kosmická loď) - již nepoužívaná první verze nákladní lodi společnosti SpaceX
• H-II Transfer Vehicle - předchůdce HTV-C
• Dragon 2
• Progress

Externí odkazy

https://humans-in-space.jaxa.jp/en/htv-x/ - stránka o lodi HTV-X na webu agentury JAXA