PhDr. Hubert Ripka
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci: 1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci: 1946 – 1948
Státní ministr exilové vlády v Londýně
Ve funkci: 27. října 1941 – 12. listopadu 1942
Prezident	Edvard Beneš
Předseda vlády	Jan Šrámek
Státní ministr exilové vlády v Londýně (v ministerstvu zahraničních věcí)
Ve funkci: 12. listopadu 1942 – 5. dubna 1945
Prezident	Edvard Beneš
Předseda vlády	Jan Šrámek
Ministr zahraničního obchodu ČSR
Ve funkci: 5. dubna 1945 – 25. února 1948
Prezident	Edvard Beneš
Předseda vlády	Zdeněk Fierlinger Klement Gottwald
Nástupce	Antonín Gregor
Stranická příslušnost
Členství	ČSNS
Narození	26. července 1895 Kobeřice u Brna Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. ledna 1958 (ve věku 62 let) Londýn Spojené království Spojené království
Alma mater	Univerzita Karlova
Profese	politik, spisovatel, novinář, historik, knihovník, redaktor a archivář
Ocenění	Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třída, in memoriam (1991)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hubert Ripka (26. července 1895 Kobeřice – 7. ledna 1958 Londýn) byl český politik, poválečný poslanec a ministr, novinář a historik.

Životopis

Vystudoval historii a filozofii v Praze na Karlově univerzitě. Nejprve nastoupil do archivu ministerstva národní obrany, pak se rozhodl pro dráhu žurnalisty.^[1] V letech 1919–1920 působil jako člen levého křídla Mladé generace Československé národní demokracie. Stranu opustil poté, co na sjezdu Mladé generace 1. července 1920 v pražské Měšťanské besedě pronesl kritický projev k politice Aloise Rašína. Psal do deníků podporujících názorovou linii pražského Hradu – Národní osvobození a Lidové noviny (od roku 1930). Ve svých příspěvcích usiloval o podporu zlepšování vztahů se Sovětským svazem. V roce 1935 se stal členem Československé strany národně socialistické.^[2]

Krátce po podpisu Mnichovské dohody v roce 1938 se zúčastnil schůzky významných osobností, které se nechtěly smířit s kapitulací a diskutovaly možnost vojenského odporu. Jednou ze zvažovaných možností byl i vojenský převrat, k žádnému rozhodnutí ale nedošlo.^[3] Poté i s rodinou emigroval a začal organizovat čs. zahraniční odboj. Nejprve v pařížském Národním výboru, po kapitulaci Francie byl aktivní pracovník zahraničního odboje ve Velké Británii a působil jako státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí v exilové vládě v Londýně.^[1]

Do osvobozeného Československa se vrátil 17. května 1945. V projevu na manifestaci národních socialistů v červnu 1945 prohlásil, že strana musí rozšířit svůj záběr a oslovit zástupce všech stavů a tříd.^[4] V letech 1945–1946 byl za národní socialisty poslancem Prozatímního Národního shromáždění^[5] a po parlamentních volbách v roce 1946 poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do své rezignace 26. února 1948. Jako náhradník ho pak vystřídal Josef Papáček.^[6] Byl rovněž členem československých vlád jako ministr zahraničního obchodu v první i druhé vládě Zdeňka Fierlingra a v první vládě Klementa Gottwalda v letech 1945 až 1948.^[2][7]

Během únorového převratu roku 1948 patřil mezi ministry, kteří podali demisi, a zanedlouho emigroval podruhé. Žil ve Velké Británii, Francii a USA, kde se zapojil do činnosti krajanských a exilových organizací.^[1] V Paříži se stal zástupcem Rady svobodného Československa.^[8] Budoval exilovou národně socialistickou stranu.^[9] Spolu s Františkem Kovárnou vydával Zpravodaj čs. emigrace. Zemřel na rakovinu 7. ledna 1958 v Londýně. V roce 1991 byl prezidentem Václavem Havlem in memoriam vyznamenán Řádem T. G. Masaryka II. třídy.^[10]

Dílo

• Munich: Before and After. Victor Gollanz, Left Book Club, London, Not for sale to the public (1939)
  (Mnichov: Před a potom. Victor Gollanz, Levicový knižní klub, Londýn, neprodejné veřejnosti (1939)
• Likvidace Mnichova (1942)
• The Soviet-Czechoslovak treaty. London: Czechoslovak Ministry of Foreign Affairs, Information Service, 1943. 31 s. (anglicky) 
• S východem a západem (1944)
• Československo v nové Evropě (1945)
• Le Coup de Prague. Une révolution Préfabriquée, 1949 (česky: Únorová tragédie: Svědectví přímého účastníka, Atlantis 1995)
• Czechoslovakia enslaved (1950)
• A federation of Central Europe (1953)

Odkazy

Reference

Literatura

• BROUK, Bohuslav. Zde trapno existovat. Brno : Host, 2008. ISBN 978-80-7294-248-0. S. 400. (obsahuje korespondenci H. Ripky s B. Broukem; česky)
• GONĚC, Vladimír. Hubert Ripka : un européen. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-3896-9. S. 379. 
• KOCIAN, Jiří. Československá strana národně socialistická v letech 1945–1948. Brno: Doplněk, 2002. ISBN 80-7239-138-0. S. 262. 
• KOSATÍK, Pavel. Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha: Mladá fronta, 2010. 280 s. ISBN 978-80-204-2307-8. 
• RIPKA, Hubert. Únorová tragédie: Svědectví přímého účastníka. : Atlantis, 1995. ISBN 80-7108-098-5. S. 304. 
• PALEČEK, Pavel. Ministr Hubert Ripka a jeho osobní archiv: Inventář osobního fondu: Dokumenty. Brno: Prius, 2000. ISBN 80-902995-0-4. S. 141. 
• PAVLÁT, David. Novinářská a politická dráha Huberta Ripky do vyvrcholení mnichovské krize na počátku října 1938 a jeho odchodu do exilu. In: Moderní dějiny, 2/2009. Praha: Historický ústav, 2009. S. 65–129. 
• PAVLÁT, David. Novinář a politik Hubert Ripka: Člověk, který nemlčel. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2901-0

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hubert Ripka
• Hubert Ripka na webu Totalita.cz
• Zuzana Loubetová: Hubert Ripka, československý diplomat a politik
• Archiv Huberta Ripky Archivováno 26. 8. 2014 na Wayback Machine.
• Pořad Českého rozhlasu Plus: Muž, který věřil; obsahuje unikátní zvukové ukázky s hlasem Huberta Ripky z Archivu Českého rozhlasu.