Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím









A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Huculové
 
Tento článek je o etniku. O plemenu koně pojednává článek Huculský kůň.
Huculové
Гуцули
Huculové, 1934
Huculové, 1934
Populace
25 290
UkrajinaUkrajina Ukrajina21 400[1]
RumunskoRumunsko Rumunsko3 890[2]
Jazyk(y)
ukrajinština
Náboženství
Ukrajinská řeckokatolická církev, pravoslaví, katolická menšina
Příbuzné národy
Bojkové, Lemkové, Doliňané
Huculský kroj
Huculský čepec z počátku 20. století (Kosivská Poljana)

Huculové (ukr. гуцули, sg. гуцул; rum. Huţuli, sg. Huţul, pol. Huculi, sg. Hucuł) jsou východoslovanské etnikum obývající svahy Karpat na rumunsko-ukrajinském pomezí, zejména oblast Čornohory[3] (části Zakarpatské, Ivanofrankivské a Černovické oblasti Ukrajiny a rumunských žup MaramurešSuceava v historické Bukovině). Centrem Huculů v Zakarpatské oblasti je město Jasiňa a v Ivanofrankivské oblasti město Kolomyja, většina Huculů však žije v horských vesnicích.

Samotní Huculové v minulosti označovali sami sebe za „Rusíny“. V současnosti se vlivem asimilace většina Huculů hlásí k ukrajinské národnosti, jen malá část k rusínské národnosti;[4] někteří rumunští Huculové pak udávají také rumunskou národnost. Ukrajinskými úřady jsou pokládáni za Ukrajince.[5] Avšak spíše než sebeidentifikace s národem existuje u Huculů silné vědomí územní příslušnosti.[6] Nábožensky jsou Huculové převážně řeckokatolíci a pravoslavní.

Dějiny a kultura

Huculové hovoří svébytným a vůči standardní ukrajinštině méně srozumitelným nářečím rusínštiny. Mají vlastní zvyky, kulturu a kroje. Život v huculských horských vesnicích popsala mj. spisovatelka Olha Kobyljanska. Cenným svědectvím o kultuře a tradici Huculů a celé multietnické Verchovyny je dílo Stanisława Vincenze.[7][8]

Od jména byl odvozen i název pro horské plemeno koní chované původně v rumunské Bukovině. Je to tzv. huculský kůň (hucul).

Po skončení první světové války si obyvatelé kraje vytvořili Huculskou republiku. Ta však trvala pouhé čtyři měsíce.

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.eliznik.org.uk . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-05. 
  2. Maramures.de – Etnische Grenzen der Huzulen
  3. Seznam encyklopedie, heslo Huculové[nedostupný zdroj
  4. Encyclopedia of Ukrajina, heslo Hutsuls
  5. Rusíni v Rumunsku, in: Podkarpatská Rus, 5-6/2003. www.podkarpatskarus.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-06. 
  6. MLEJNEK, Josef. Stanisław Vincenz – cádik v huculském kožichu. Kontexty. 2021, roč. XIII, čís. 1/2021, s. 103–106. Dostupné online. 
  7. GRZYWACZEWSKI, Tomasz. Smazané Vincenzovo Huculsko. Kontexty. 2021, roč. XIII, čís. 1/2021, s. 107–110. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.

čítajte viac o Huculové


čítajte viac na tomto odkaze: Huculové



Hladanie1.2..

Updating...x




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.