Le Monde - Wiki slovník

Le Monde
Předchůdce	Le Temps
Zakladatel	Hubert Beuve-Méry, Christian Funck-Brentano a René Courtin
Vznik	18. prosinec 1944
Typ	mediální instituce
Účel	zpravodajství
Sídlo	Paříž, Francie
Úřední jazyk	Francouzština
Mateřská organizace	Groupe Le Monde
Ocenění	Zlaté vízum digitální informací France Info (2020)
Oficiální web	www.lemonde.fr
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Le Monde (česky Svět) je francouzský středolevicový večerník založený Hubertem Beuve-Mérym (1902–1989), předválečným poradcem československého ministerstva zahraničních věcí.^[1]

Historie

Zakladatel listu Hubert Beuve-Méry v letech 1928–1939 přednášel mezinárodní právo na Francouzském institutu v Praze^[2] a pracoval jako dopisovatel oficiálního deníku francouzského ministerstva zahraničí Le Temps. V roce 1938 na protest proti Mnichovské dohodě redakci opustil. Večerník Le Monde vznikl na popud Charlese de Gaulla a měl nahradit starší list Le Temps. Ten vycházel v letech 1861–1942 a během německé okupace Francie byl obviňován se spolupráce s nacistickým režimem. První výtisk vyšel 19. prosince 1944 jako jeden oboustranně potištěný list.

Od 19. prosince 1995 je Le Monde přístupný na internetu. Tento politicky nezávislý deník koupili v roce 2010 tři podnikatelé, novináři však přes svou menšinu ve vedení mají právo veta. V roce 2011 dosahoval průměrný náklad přes 324 000 výtisků a patří mezi nejčtenější francouzské noviny. Původně byl zaměřen na publikování analýz a názorů. V roce 2008 v něm pracovalo 560 zaměstnanců, z toho 340 redaktorů.^[3] V březnu 2013 se v pořadí desátou šéfredaktorkou v historii listu stala Natalie Nougayrède. Svou novinářskou kariéru začínala v roce 1991 jako dopisovatelka deníku Libération a BBC v Československu.

Od roku 1972 pracuje pro list karikaturista Jean Plantureux (známý jako Plantu), který v roce 2011 vystavoval své kresby v Praze.^[4]

Vlastnická struktura

V červnu 2010 převzala skupina tří podnikatelů rozhodující vlastnické podíly na vydavatelství listu. Jsou to Matthieu Pigasse, Pierre Bergé a Xavier Niel.^[5] Niel je druhem Delphine Arnaultové, dcery nejbohatšího občana Francie Bernarda Arnaulta. Xavier Niel a Delphine Arnault jsou přáteli prezidenta Emmanuela Macrona.^[6] 25. října 2018 oznámil Matthieu Pigasse, že schválil prodej 49 % svých akcií ve společnosti Le Nouveau Monde českému podnikateli Danielovi Křetínskému.^[7]

Reference

↑ Kateřina Koubová. Francouzský deník Le Monde koupí tři podnikatelé, Sarkozy zuří. iDNES.cz . 2010-06-29 . Dostupné online.
↑ Historie Francouzského institutu v Praze. www.ifp.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-17.
↑ Michaela Beladová. Francouzský deník Le Monde nevyšel kvůli stávce. iDNES.cz . 2008-04-14 . Dostupné online.
↑ Tereza Spáčilová. Plantu, karikaturista, který kreslil s Arafatem a má rád myši. iDNES.cz . 2011-10-28 . Dostupné online.
↑ WILLSHER, Kim: Tycoons given go-ahead for financial takeover of Le Monde. The Guardian, https://www.theguardian.com/world/2010/jun/28/tycoons-win-approval-of-le-monde-bid, 28. června 2010 (anglicky).
↑ WIEGEL, Michaela: Seine Lehrerin, Frankfurter Allgemeine Zeitung, 9. května 2017, s. 9 (německy).
↑ PIQUARD, Alexandre. Pigasse a cédé une minorité de sa part à Kretinsky, tout changement de contrôle sera soumis à accord . 25. října 2018. Dostupné online. (francouzsky)