Mi-6
Určení	těžký transportní vrtulník
Výrobce	Mil Rostvertol
První let	5. září 1957[1]
Zařazeno	1962
Vyřazeno	2002 (Rusko)
Charakter	V zahraničí ve službě
Uživatel	SSSR Aeroflot
Výroba	1959–1980[2]
Vyrobeno kusů	přes 925 ks
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mil Mi-6 (v kódu NATO "Hook") je dvoumotorový sovětský transportní vrtulník klasické koncepce z druhé poloviny 50. let 20. století. V době svého vzniku byl největším vrtulníkem na světě.^[3]

První prototyp stroje vzlétl v polovině roku 1957^[3][4], sériově byl vyráběn od roku 1961, kdy získal Sikorského cenu za to, že jako první vrtulník překonal rychlost 300 km/h.

Stroj sloužil a dodnes ještě slouží jednak jako civilní verze pro 65 cestujících, jednak jako vojenská verze pro 70 výsadkářů a jako sanitní verze pro 41 nosítek pro raněné a lékařský doprovod. Byl vyvážen do mnoha zemí světa. Celkem bylo vyrobeno přes 900 kusů strojů. Několik ozářených strojů Mi-6 je možné, spolu s ostatními kontaminovanými letadly, vojenskými, hasicími a jinými vozidly, spatřit na „hřbitovech“ poblíž Černobylu.

Upravené vrtulníky Mi-6 vytvořily 14 mezinárodních rekordů ve třídě E-1. 26. srpna 1964 dosáhl Mi-6 na uzavřeném 100 km okruhu rychlosti 340,15 km/h.^[4] Ze stroje Mil Mi-6 konstrukčně vycházel montážní a přepravní vrtulník Mil Mi-10.^[4]

Konstrukce

Mil Mi-6 má klasickou vrtulníkovou koncepci, tzn. jeden hlavní a jeden ocasní rotor. Hlavní rotor je 5-listý, ocasní má čtyři listy. Charakteristikou tohoto stroje je pomocné křídlo o rozpětí 15,3 m. Jeho účelem je odlehčení nosného rotoru při vysokých rychlostech – až o 20%. Toto pomocné křídlo lze odmontovat, čímž se zvýší nosnost (vhodné zejména při přepravě na kratší vzdálenosti).^[4]

Nákladová kabina má rozměry:^[4]

• délka: 12,0 m
• šířka (v úrovni podlahy): 2,65 m
• výška: 2,5 m (v přední části 2,05 m)
• celkový objem činí 80 m³

V nákladové kabině je standardně také elektricky ovládaný jeřáb o nosnosti 800 kg. Do nákladového prostoru mohou najet po rozevření dvoudílných dveří v zádi a sklopení nákladové rampy např. nákladní či terénní automobily, samohybné raketové komplexy, děla, atd. Hmotnost nákladu může být až 12 000 kg. Pro nástup a výstup osob lze použít i troje boční dveře. Na vnější boky trupu lze připevnit přídavné nádrže, každá pojme 3 500 litrů paliva.^[4]

Varianty

Mi-6A (Hook-A)

Základní transportní verze. Některé vojenské stroje mohou mít v přídí nainstalovaný pohyblivý kulomet NUV-1M ráže 12,7 mm se 150 náboji.^[4]

Mi-6VKP (Hook-B)

Létající velitelské stanoviště pro podporu pozemních sil.^[4]

Mi-6ATZ

Verze určená pro zásobování vojsk pohonnými hmotami. Od ní odvozená protipožární varianta má v trupu zásobník vody na 12 000 litrů.^[4]

Uživatelé

Civilní uživatelé

Polsko Polsko

• konstruktérské firmy Instal a Elbud provozovaly v letech 1974-1985 tři stroje Mi-6A ^[5]

Sovětský svaz

• Aeroflot

Vojenští uživatelé

Mil Mi-6 využívaly nebo dosud využívají tyto země:

Afghánistán Afghánistán

• Afghánské vzdušné síly

Alžírsko Alžírsko

• Alžírské vzdušné síly

Ázerbájdžán Ázerbájdžán

• Ázerbájdžánské letectvo

Bělorusko Bělorusko

• Běloruské letectvo

Bulharsko Bulharsko

• Bulharské letectvo

Čína Čína

• Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády
• Pozemní síly Čínské lidové osvobozenecké armády

Egypt Egypt

• Egyptské vojenské letectvo

Etiopie Etiopie

• Etiopské vzdušné síly

Indonésie Indonésie

• Indonéské letectvo

Irák Irák

• Irácké vzdušné síly

Kazachstán Kazachstán

• Vzdušné síly Kazachstánu

Laos Laos

• Letectvo Laoské lidové osvobozenecké armády

Peru Peru

• Peruánské letectvo

Polsko Polsko

• Polské letectvo

Rusko Rusko

• Vojenské vzdušné síly Ruské federace
• Ruské pozemní síly
• Ruské námořní letectvo

Sovětský svaz

• Sovětské letectvo
• Sovětské pozemní síly
• Sovětské námořní letectvo

Sýrie Sýrie

• Syrské letectvo

Ukrajina Ukrajina

• Ukrajinské vzdušné síly

Uzbekistán Uzbekistán

Vietnam Vietnam

• Vietnamské letectvo

Zimbabwe Zimbabwe

• Letectvo Zimbabwe

Specifikace

Data podle: Zdobinský^[6]

Technické údaje

• Pohonná jednotka: 2x Solovjov D-25V; 4 045 kW
• Délka trupu: 33,20 m
• Délka s otáčejícími se rotory: 41,75 m
• Průměr nosného rotoru: 35,0 m
• Průměr vyrovnávacího rotoru: 6,3 m
• Výška: 9,85 m
• Prázdná hmotnost:^{[pozn. 1]} 27 250 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 42 500 kg
• Únosnost: 12 000 kg

Výkony

• Maximální rychlost: 300 km/h
• Cestovní rychlost: 250 km/h
• Dynamický dostup: 4500 m
• Statický dostup s vlivem země: 2500 m
• Dolet: 600 km (s 8000 kg nákladu)

Výzbroj

• pohyblivý kulomet NUV-1M ráže 12,7 mm se 150 náboji.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. 
• ZDOBINSKÝ, Michal. Atlas vojenské techniky: Vrtulníky. Praha: Magnet-Press, 1994. ISBN 80-85847-13-2. 
• Gordon, Jefim, Komissarov, Dmitrij and Komissarov, Sergej, Mil's Heavylift Helicopters; Mi-6/Mi-10/V-12/Mi-26, Red Star Volume 22, Midland Counties Publications, 2005 (anglicky)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mil Mi-6 na Wikimedia Commons
• Mil Mi-6/Mi-22, RUSLET – velká encyklopedie ruského a čínského letectví
• Mi-6, Aviastar.org (anglicky)

Vrtulníky konstrukční kanceláře Mil
Vojenské vrtulníky, vrtulníky dvojího určení	Mi-1 • Mi-2 • Mi-3 • Mi-4 • Mi-6 • Mi-8 • Mi-9 • Mi-10 • Mi-14 • Mi-17 • Mi-18 • Mi-19 • Mi-20 • Mi-22 • Mi-24 • Mi-25 • Mi-26 • Mi-27 • Mi-28 • Mi-32 • Mi-35 • Mi-36 • Mi-38 • Mi-40 • Mi-42 • Mi-44 • Mi-46 • Mi-52 • Mi-54 • Mi-58 • Mi-60 • Mi-171 • Mi-172 •Mi-234 • Mi-382 • Mi-383
Civilní vrtulníky	Mi-34
Projekty	Mil V-5 • Mil V-7 • Mil V-12 • Mil V-16
Konvertoplány	Mi-30
Šéfkonstruktéři OKB Mil	Michail Leonťjevič Mil • Marat Nikolajevič Tiščenko • Alexej Gavrilovič Samusenko
Korporace Ruské vrtulníky