NGC 40
Planetární mlhovina NGC 40
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Typ	planetární mlhovina a near-IR source
Objevitel	William Herschel
Datum objevu	25. listopadu 1788
Rektascenze	00h 13m 01s[1]
Deklinace	+72°31′19,0″[1]
Souhvězdí	Cefeus (lat. Cep)
Zdánlivá magnituda (V)	11,5[1]
Úhlová velikost	0,6′[2]
Vzdálenost	4 100 ly (1 249 pc)[3]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr	0,6[4] ly
Absolutní magnituda (V)	2,1
Označení v katalozích
New General Catalogue	NGC 40
2MASS	2MASS J00130099+7231190
IRAS	IRAS 00102+7214
Jiná označení	GC 20, NGC 40, PK120+9.1, HD 826,[1] Caldwell 2
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 40 (také známá jako Caldwell 2) je planetární mlhovina vzdálená od nás zhruba 4 100 světelných let, nacházející se v souhvězdí Cefea a složená z horkých plynů okolo umírající hvězdy. Hvězda odhodila své svrchní obálky a zmenšila se na bílého trpaslíka o teplotě až 100 000 °C. Její obálky mají 20 000 °C a přibližně jeden světelný rok v průměru. Vědci předpokládají, že za 30 000 let NGC 40 zeslábne a zanechá pouze bílého trpaslíka o velikosti Země.^[4] Centrální hvězda by měla být viditelná i v osmipalcovém (20,32 cm) dalekohledu, kdežto ve čtrnáctipalcovém (35,56 cm) uvidíte i mlhovinu, ale ne tak, jak byste si představovali. Je totiž mnohem slabší než například u M57. Mlhovinu objevil William Herschel 25. listopadu 1788.^[4]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků NGC 40 na anglické Wikipedii a NGC 40 na německé Wikipedii.

Související články

• Seznam planetárních mlhovin

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 40 na Wikimedia Commons
• SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 40 . . Dostupné online. (anglicky) 
• KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Cefeus . . Dostupné online. 
• SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 40, the Bow-Tie Nebula . . Dostupné online. (anglicky)