A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pietismus (název vznikl kombinací latinského pietas: „bohabojnost“, „zbožnost“ a latinizované řecké koncovky -ismós, která označuje zesílené vnitřní stanovisko, postoj nebo ideologii) je po protestantské reformaci nejvýznamnějším reformním hnutím v rámci protestantských církví, které vzniklo ve 2. polovině 17. století a stále výrazně ovlivňuje praxi některých protestantských církví.
Historie
Pietismus reagoval na strnulost protestantské ortodoxní dogmatiky. Klade důraz na praktickou zbožnost; osobní zodpovědnost za spasení své i svých bližních,[1] křesťan musí veškerý svůj vnitřní i vnější život vědomě podřídit křesťanským zásadám. Kdo v takovéto jednotě s Bohem a se stejně smýšlejícími stojí, ten je v pietistickém pojmosloví obrácen neboli znovuzrozen.
Za zakladatele pietismu je pokládán Philipp Jacob Spener, který nastínil reformní program pietismu v díle Pia desideria (lat. zbožná přání)[2]. Mezi základní požadavky pietismu dle Spenerova díla patří důkladnější znalost bible, účast laiků v činnosti církve na základě všeobecného kněžství a křesťanská životni praxe, namísto pouhé znalosti dogmatiky.[3] Mezi další představitele patřil také např. August Hermann Francke.[4] Z hlediska sociologického byl pietismus protestem proti klerikalizaci církve a zásadnímu vlivu světské moci ve věcech víry a náboženství v luterských církvích.
Pietistické směry
V pietismu se vytvořilo několik směrů. Mezi nejvýznamnější patří:
- Hallský směr (německy Der Hallesche Pietismus), jehož centrem bylo město Halle nad Sálou a jejímž představitelem byl Augustin Hermann Francke,
- Ochranovský směr (německy Der Herrnhuter Pietismus), jehož reprezentantkou je obnovená Jednota bratrská v Ochranově, jejímž čelným představitelem byl Mikuláš Ludvík hrabě z Zinzendorfu.
Pietismus v českých zemích
Pietismus silně ovlivnil tajné nekatolíky v Čechách a na Moravě, jakož i tolerované luterány ve Slezsku.
V Čechách a na Moravě byl pietismus klíčovým faktorem, který umožnil tajným protestantům přetrvat v 18. století při své víře až do vydání tolerančního patentu.
Jedním z center slezského pietismu se stal Těšín, kde působili pietisté hallského směru; mezi ně patří Johann Adam Steinmetz, Jiří Sarganek či Jan Liberda.
Odkazy
Reference
- ↑ Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech, Kalich, 2005, s.23
- ↑ Encyklopedické heslo Pia desideria v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- ↑ Ottův slovník naučný/Pietismus – Wikizdroje. cs.wikisource.org . . Dostupné online.
- ↑ Pietismus – Sociologická encyklopedie. encyklopedie.soc.cas.cz . . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu pietismus na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Pietismus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Heslo 'Pietismus' In: Ökumenisches Heiligenlexikon
- Heslo 'Pietismus' In: Musée virtuel du Protestantisme
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Matej Bel
Wilhelm Busch (farář)
Collegium Fridericianum
Evangelista (kazatel)
Hans Nielsen Hauge
Hody lásky
Ján Záskalický
Jednota bratrská
Jan Jílek (spisovatel)
Jan Karafiát
Konventikl
Laestadianismus
Henri Abraham César Malan
Heinrich Milde
Henry Melchior Muhlenberg
Jan Muthmann
Joachim Neander
Jiří Petrmann
Štefan Pilárik
Erik Pontoppidan
Jiří Sarganek
Sebrání některých vzdělávatedlných písní
Ludmilla Elisabeth von Schwarzburg-Rudolstadt
Johann Christoph Schwedler
Slezská církev evangelická augsburského vyznání
Philipp Jacob Spener
Johann Adam Steinmetz
Gerhard Tersteegen
Christoph Nicolaus Voigt
Bartholomäus Ziegenbalg
Mikuláš Ludvík Zinzendorf
Znovuzrození
Updating...x
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.