Hyenka hřivnatá
Hyenka hřivnatá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	šelmy (Carnivora)
Čeleď	hyenovití (Hyaenidae)
Podčeleď	hyenky (Protelinae) Flower, 1869
Rod	hyenka (Proteles) I. Geoffroy, 1824
Binomické jméno
Proteles cristata (Sparrman, 1783)
rozšíření hyenky hřivnaté (červeně)
Sesterská skupina
hyeny (Hyaeninae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hyenka hřivnatá, též hyenka hřívnatá nebo hyena cibetková (Proteles cristata) je nejmenší ze všech hyen. Obývá africké savany a živí se výhradně termity.

• Proteles cristatus (Sparrman, 1783)
• Proteles lalandii I. (Geoffroy, 1824)
• Viverra cristata (Sparrman, 1783)

• hmotnost: 9–14 kg
• délka těla: 55–80 cm
• délka ocasu: 20–30 cm
• výška v kohoutku: 45–50 cm

Hyenka hřivnatá připomíná malou hyenu žíhanou, má však špičatější čenich a větší uši. Na rozdíl od hyen má na hrudních končetinách pět prstů (hyeny jen čtyři), liší se také stavbou chrupu, její zubní vzorec je 3/3,1/1,3/2–1,1/1–2, má tedy méně třenových zubů. Všechny zuby, hlavně stoličky, jsou malé, kolíkovité a slouží k drcení hmyzích těl. Špičáky používá jen při konfrontacích s jinými hyenkami.

Hyenka je nejmenší a nejchlupatější ze všech hyenovitých šelem. Srst je žlutohnědá nebo červenohnědá s kresbou tvořenou několika svislými tmavými pruhy, čenich a uši jsou černé. Na hřbetě jsou chlupy prodloužené a tvoří hřívu, která se v rozčilení vztyčuje.

Hyenka hřivnatá obývá otevřené suché pláně afrických savan, pastviny i ornou půdu. Je závislá na termitech z čeledi Hodotermitidae, kteří jsou její potravou; její areál je tudíž omezený výskytem tohoto hmyzu. Hyenky tvoří dvě oddělené populace – ve východní a severní Africe od Tanzanie po Somálsko a pobřeží Rudého moře v Súdánu a Egyptě žije poddruh P. c. septentrionalis, v jižní Africe pak P. c. cristatus.

Hyenky jsou plaší tvorové s noční aktivitou, během dne se skrývají v rozšířených norách noháčů, hrabáčů nebo dikobrazů, i když v případě nedostatku vhodných opuštěných nor si dovedou vyhrabat svou vlastní. Na rozdíl od hyen nežije v klanech, ale jen v malých skupinkách, v párech nebo samotářsky.

Jejich hlavní potravou jsou termiti, zvláště z rodu Trinervitermes, krmí se také termity rodu Odontotermes, Macrotermes a Hodotermes. Hyenky nemají silné přední končetiny ani drápy k rozhrabávání termitišť a pojídají proto jen termity lezoucí na povrchu půdy. Termity lapá dlouhým, lepkavým jazykem a za jednu noc jich zkonzumuje až 200 000. Polohu hnízd si pamatují a mohou se k nim několikrát vracet. Během období sucha, kdy termité nejsou aktivní, ztratí až 20% tělesné hmotnosti. Kromě dřevokazů pojídají také další hmyz a jeho larvy, včetně těch, které se vyskytují na mršinách, samotné zdechliny však zřejmě nejedí. Konzumují také vejce a malé ptáky nebo savce.

K páření hyenek hřivnatých dochází zpravidla na jaře a na podzim, méně často i kdykoliv jindy během roku, velmi záleží na geografické poloze. Jsou převážně monogamní, většina samic je se páří se samci v jejich vlastním teritoriu, i když existují výjimky, a také v případě dominantních samců platí, že se nakrývá i samice v okolí. Samotný akt může trvat až čtyři hodiny.

Březost trvá 95–110 dní, tři nebo čtyři mláďata přicházejí na svět v podzemní noře. O mláďata pečují oba rodiče, samcova úloha je především ochrana nory před predátory. Asi po měsíci poprvé opouštějí noru, odstavené jsou ve čtyřech měsících, v teritoriu svých rodičů zůstanou do roka stáří. V zajetí se hyena hřivnatá může dožít až 15 let.

Hyenky se od hyen oddělily zřejmě už v miocénu, záhy po oddělení hyenovitých od cibetkovitých. Tomu odpovídá i odlišná stavba končetin a zubů a podobnost s cibetkami, která vedla ke zmatkům v taxonomickém zařazení hyenky – velmi dlouho patřila do čeledi Viverridae.

Hyenka hřivnatá je potravní specialista a její chov v zajetí je proto obtížný. K začátku roku 2024 byly v Evropě pouze tři zoologické zahrady, které se chovem hyenek zabývaly. Jednou z nich je Hemsley Conservation Centre v anglickém Fairseatu. V kontinentální Evropě jsou hyenky chovány ve dvou českých zoologických. V rámci společně projektu byly v roce 2023 přivezeny hyenky hřivnaté do Zoo Dvůr Králové a Zoo Zlín. Všechny chované hyenky patří k podruhu P. c. cristata. V 50. letech chovala hyenku krátce také Zoo Praha.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hyenka hřivnatá na Wikimedia Commons
• Taxon Proteles cristata ve Wikidruzích

• Planetopia: evoluce hyen
• e-planety – encyklopedie zvířat Hyenka hřívnatá
• Lioncrusher's Domain – Aardwolf (Proteles cristatus) facts and pictures (anglicky)
• IUCN Red List of Threatened Species: Proteles Cristatus (anglicky)
• Kruger National Park | South Africa Safari and Lodging Guide – Aardwolf | Proteles cristatus (anglicky)

• Galerie hyenka hřivnatá na Wikimedia Commons