Roman Ingarden - Wiki slovník

Roman Ingarden
Roman Ingarden
Rodné jméno	Roman Witold Ingarden
Narození	5. února 1893 ; Krakov
Úmrtí	14. června 1970 (ve věku 77 let) ; Krakov
Místo pohřbení	Rakowický hřbitov (50°4′32″ s. š., 19°57′14″ v. d.)
Povolání	filozof, spisovatel, vysokoškolský učitel a estetik
Alma mater	Univerzita v Göttingenu; Lvovská univerzita
Témata	filozofie, George Berkeley, fenomenologie, ontologie a estetika
Ocenění	Herderova cena (1968); komtur Řádu znovuzrozeného Polska
	oficiální stránka
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roman Ingarden (5. února 1893 Krakov – 14. června 1970 Krakov) byl polský fenomenologicky orientovaný filosof, estetik a literární teoretik, žák německého filozofa Edmunda Husserla.

Život

Ingarden studoval matematiku a filosofii ve Lvově u Kazimierze Twardovského a od roku 1912 u Edmunda Husserla v Göttingenu, později ve Freiburgu, kde roku 1918 promoval. V Polsku učil na gymnáziích a roku 1924 se ve Lvově habilitoval. V letech 1925 – 1944 přednášel na univerzitě ve Lvově (od roku 1933 jako profesor), po válce v letech 1945 – 1950 na Jagellonské univerzitě v Krakově. Roku 1949 byl zcela nesmyslně obviněn z „idealismu“ a z univerzity musel odejít. Přednášel a pracoval v soukromí a teprve v letech 1956 – 1963 se mohl na univerzitu vrátit. Ingarden měl četné styky v zahraničí, byl členem Polské akademie věd a řady dalších společností.

Myšlení a dílo

Ingardenovo myšlení zůstalo vždy blízké Husserlovi, s nímž také udržoval velmi přátelské styky. Odmítal a kritizoval však jeho sklon k platónismu a byl naopak filosofickým realistou. Věnoval se Henrimu Bergsonovi a v předválečném období hlavně filosofii literatury a estetice. Tyto jeho německy psané spisy také vzbudily ohlas v zahraničí.

Naproti tomu jeho poválečné dílo, psané polsky a věnované hlavně ontologii a epistemologii, zejména jeho opus magnum, Spór o istnienie świata (Spor o existenci světa) (1947 a 1948) bylo přeloženo teprve později. Poslední část tohoto spisu, O kauzální struktuře reálného světa, napsal opět německy. Vyšla až posmrtně roku 1974.

Kromě toho psal Ingarden i o teorii a filosofii malířství a hudby a ke konci života vydal velké dílo o odpovědnosti (Über die Verantwortung. Ihre ontischen Fundamente. 1970). U nás se Ingardenovým dílem zabýval Jan Patočka.

Jeho žákyní byla např. americká filozofka polského původu Anna-Teresa Tymieniecka.

Literatura

O poznávání literárního díla (O poznawaniu dzieła literackiego, 1937, česky 1967 v překladu Hany Jechové)
Umělecké dílo literární (Das literarische Kunstwerk, 1931, česky 1989 v překladu Antonína Mokrejše)
J. Patočka, Roman Ingarden. Pokus charakteristiky filosofické osobnosti a díla. In: J. Patočka, Umění a čas. Sebrané spisy 4.. Praha : OIKOYMENH, 2004, ISBN 80-7298-113-7, str. 401-415.
J. Patočka, K Ingardenově filosofii malířského díla. In: J. Patočka, Umění a čas. Sebrané spisy 4.. Praha : OIKOYMENH, 2004, ISBN 80-7298-113-7, str. 489-500.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Roman Ingarden na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Roman Ingarden
The Roman Ingarden Philosophical Research Centre – pl a en
Heslo Ingarden ve Stanford Encyclopedia of Philosophy
Bibliografie Ingardenova díla
Polish Philosophy Page: Roman Ingarden
Ingardenova ontologie - en

Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.