Shetland (en) Sealtainn (gd)
Letecký pohled na ostrov North Haven.
vlajka
Geografie
Status	správní oblast
Souřadnice	60°21′25″ s. š., 1°15′38″ z. d.
Rozloha	1 468 km²
Časové pásmo	UTC±00:00
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	23 080 (2017)
Hustota zalidnění	Šablona {{Zastaralý parametr infoboxu}} prohlašuje parametr "hustota" (nyní s hodnotou "16") šablony "Infobox - region" za zastaralý!16 obyv./km²
Správa regionu
Stát	Spojené království Spojené království
Nadřazený celek	Spojené království, Skotsko
Kód ONS	S12000027
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	GB-ZET
NUTS	UKM66
Oficiální web	www.fife.gov.uk
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Shetlandy, také Shetlandské ostrovy, anglicky Shetland (ze středoskotského Ȝetland), jsou souostroví a jedna ze 32 správních oblastí Skotska, ležící na severu země. Je to nejsevernější území Skotska, potažmo Spojeného království. Ostrovy s celkovou rozlohou 1 468 km² leží severovýchodním směrem od Orknejí, na hranici Severního moře a Atlantiku. Administrativním centrem je město Lerwick, nacházející se na největším ostrově Mainland. Společně s Orknejemi tvoří Severní ostrovy, anglicky Northern Isles.

Jméno pochází od největšího ostrova Mainland (hlavní, největší pevnina), jehož jméno je anglickou koruptelou skandinávského Hjaltland, později Hetland (země land z čedičových skal het). Jednoslovný název (Shetland) se v angličtině nikdy nepoužívá v plurálu.

Geografie

Shetlandy se nacházejí mezi Skotskem, Norskem a Faerskými ostrovy. Ostrovy jsou složeny částečně z metamorfovaných hornin a částečně z hornin sedimentárních a vyvřelých. Dnešní podoba shetlandské krajiny je také důsledkem činnosti ledovce, oceánu a řek.^[1] Pobřeží celého souostroví je lemováno mnoha útesy. Na Shetlandách není žádné vnitrozemské místo, vzdálené od pobřeží více než pět kilometrů.^[2] Nejvyšším bodem Shetland je vrchol kopce Ronas Hill, nacházející se ve výšce 450 m n. m.^[3]

Ostrovy

Z více než stovky shetlandských ostrovů je jich pouze 16 obydleno. Největší z nich je Mainland.

Klima

Shetlandské ostrovy mají mírné, silně oceánské klima. Na svoji zeměpisnou polohu mají poměrné teplé podnebí, což způsobuje Golfský proud. Okolní moře má teplotu od 5°C v zimě po 14 °C v létě. Teplota se jen velmi vzácně přibližuje k 20 °C a stejně tak jsou velmi vzácné silnější mrazy pod -5 °C. V zimě občas sněží, ale sníh se často nemusí udržet přes celý den.^[5][6] Mlhy jsou nejčastější v létě. V průměru mrzne 20 (Sumburgh) až 60 (nejhlubší vnitrozemí) dní v roce, dnů se sněžením je nejméně v Sumburghu, v průměru 12 v roce (ve zbytku Shetland 20 až 30) a deštivých dnů (nad 1 mm) je v roce průměrně 200 až 220, na nejjižnějším výběžku (Somburgh) 180 až 200. Průměrná roční rychlost větru je od 19 do 27 km/h, v závislosti na vzdálenosti od pobřeží a zakrytí kopci, zpravidla nejvíc na západním pobřeží a Sumburghu.^[7]

Příroda

Flora

Shetlandy jsou celé travnaté a nejsou na nich žádné lesy, na celých Shetlandách je jen 30 000 m² lesa (0,03 km²).^[8] Ale pokud jsou stromy vysazeny (zahrady, parky), tak jim nedělá problém tady růst, a to ani listnatým, kterých je v parcích a zahradách nejvíc, přestože je to nejchladnější část Skotska. Mimo města a vesnice jsou stromy mimořádně vzácné, jen na několika místech na březích jezer nebo na útesech. Sorbus aucuparia a Malus sylvestris (druh jabloně) jsou jediné původní stromy. Druhů rostlin je tu málo, jen okolo 400. Nejčastější jsou tady rostliny typické pro tundru, různé trávy, mechy, lišejníky. Shetlandy mají jednu endemitní rostlinu, která roste jen na Shetlandách a nikde jinde, je to Cerastium nigrescens. Tahle rostlina je však vzácná a roste jen na ostrově Unst.^[9]

• 
  Shetlandský endemit Cerastium nigrescens
• 
  Ve volné přírodě vzácné stromy
• 
  Ale ve městech a vesnicích jsou poměrně časté

Fauna

Na Shetlandách pobývá spousta mořských ptáků, například papuchalk bělobradý, buřňáčci, potáplice malá, terej bílý nebo chaluha velká. Objevila se tam párkrát i husa sněžná nebo sovice sněžní. Existují i 3 druhy ptáků vyskytující se jen na Shetlandách, Shetland Wren, Fair Isle Wren a Shetland starling. Z ptáků žijících i dále od pobřeží třeba kulík zlatý.^[10] Jediní volně žijící savci na ostrovech jsou myši a potkani.^[11] Z domácích zvířat jsou tady i shetlandské, trochu odlišné verze, třeba shetlandský pastevecký pes, shetlandská ovce, shetlandská husa nebo zvláštní druh polodivokého prasete, který vyhynul v roce 1930, nazývaný grice. Velmi známý je z domácích zvířat hlavně shetlandský poník.^[12][13][14]

• 
  Papuchalk bělobradý
• 
  Terej bílý
• 
  Shetlandský poník

Historie

Pravěk

První známé lidské osídlení na Shetlandách je z roku 4030 př. n. l., kdy se tu stavěly první kamenné domy.^[15] První osídlené místo na Shetlandách bylo nalezeno podle ostatků pravěkého smetiště někde u Sumburghu. Nedaleko odtud na archeologickém nalezišti Jarlshof (na nejjižnějším cípu Shetland) byly nalezeny pozůstatky kovárny a různých kamenných staveb. Stavby zvané broch se stavěly nejvíc mezi 1200 až 1 př. n. l. (doba železná). Lidské osídlení bylo největší v místě dnešního Sumburghu.^[16]

Skandinávská kolonizace

Jak přibývali obyvatelé Skandinávie a tím ubývala orná půda, tak na Shetlandy přicházelo tím více Vikingů, nejvíce jich sem přišlo mezi lety 700 až 800. Později byly Shetlandy hlavním sídlem vikinských pirátů, kteří podnikali výpravy jak do Skotska, tak i do Norska. V reakci na nájezdy norský král Harald I. Krásnovlasý v roce 875 Shetlandy zabral. Křesťanství se na Shetlandy dostalo v pozdním 10. století, kdy na Orkneje (Orkneje a Shetlandy patřily v té době pod jeden kraj Norska) připlul norský král Olav Tryggvasson a pod hrozbou vyhlazení přinutil místní obyvatele, aby se nechali pokřtít a přešli na křesťanskou víru. V roce 1194 ostrované povstali proti králi Norska Sverre Sigurdssonovi a vypluli ke břehům Norska. Byli však u Bergenu poraženi a Shetlandy patřily pod Norsko další dvě století.

Zabírání Skotskem

Okolo roku 1250 se ostrovy pokusil obsadit skotský král Alexandr II., v těchto snahách pokračoval i jeho nástupce Alexandr III. Král Norska Haakon Haakonsson reagoval invazí na Shetlandy. V tažení pokračoval až hluboko do Skotska do blízkosti města Ayr, kde prohrála bitvu se Skoty. Král Haakon Haakonsson zemřel při ústupu na Orknejích v roce 1263. Poté už se Norové nesnažili dostat znovu do Skotska, ponechali si však kontrolu nad souostrovími Orkneje a Shetlandy. Ve 14. století však rostl skotský vliv na Shetlandách, posledním norským hrabětem na ostrovech byl Jon Haraldsson, po něm nastupovali Skotové. V roce 1380 se Norsko přestalo o Shetlandy zajímat. V roce 1469 byly Shetlandy zastaveny norským králem Kristiánem I. jako záruka na zaplacení věna jeho dcery Markéty, zasnoubené se skotským králem Jakubem III. Jelikož věno nebylo zaplaceno připadly Shetlandy trvale Skotsku. V roce 1470 William Sinclair, 1. hrabě z Caithness, postoupil svůj titul Jakubovi III. a následující rok byly Severní ostrovy přímo podřízeny skotské koruně, což bylo potvrzeno skotským parlamentem v roce 1472. Blízké kontakty ostrovanů s Norskem tím však neskončily. Od roku 1500 se začalo obchodovat s Německem a začaly se odtud vyvážet solené ryby, vlna a máslo a na oplátku se sem přivážely sůl, látky, oblečení, pivo...^[17]

Novověk

V roce 1707 byl vývoz solených ryb zakázán a to způsobilo problémy zdejší ekonomice.^[18] V 17. století vypukla na Shetlandách epidemie neštovic, ale brzo se proti nim začalo dávat očkování a počet obyvatel se potom zvýšil na svoje maximum 31 670 v roce 1861. Shetlanďané byli dobrými námořníky a tak byli verbováni během Napoleonských válek, během války sloužilo 3 000 obyvatel Shetland. Ale vracelo se jich málo, například z Fetlaru odešlo bojovat 120 mužů a vrátilo se jich jen 20. Mezi lety 1861–1881 emigrovalo okolo 8 000 Shetlanďanů.^[19]

20. století

V první světové válce sloužilo mnoho Shetlanďanů v britské armádě a dalších 3 000 v obchodním loďstvu. Přes Lerwick vedla i důležitá trasa pro konvoje. V první světové válce padlo 500 Shetlanďanů. Během druhé světové války v roce 1940 mělo základnu v Scalloway norské námořnictvo.^[18] Po druhé světové válce byla v moři na východ od Shetland nalezena ropa, což na Shetlandy přineslo další peníze.^[20]

Doprava

Lodní doprava

Dopravu mezi ostrovy Shetland zajišťují trajekty.^[21] Existuje také lodní linka Lerwick – Aberdeen, na které je dopravce NorthLink Ferries, plavba trvá 12 hodin, pokud navíc loď zastavuje i v Kirkwallu na Orknejích, tak je cesta o 2 hodiny delší.^[22] Cesta lodí z Lerwicku do Aberdeenu je přibližně 350 km dlouhá, se zastávkou v Kirkwallu přibližně 450 km.^[23]

Letecká doprava

Hlavní letiště je letiště Sumburgh na úplném jihu Shetland, asi 40 km jižně od Lerwicku. Hlavní aerolinka je Loganair (patřící dál pod leteckou lowcost společnost FlyBe). Ze Sumburghu letadla téhle společnosti vylétávají až desetkrát denně do různých míst ve Skotsku, hlavně do Kirkwallu, Aberdeenu, Inverness, Glasgow a Edinburghu.^[24] I u Lerwicku je jedno letiště, asi 11 km na západ od něj. Z tohoto letiště vylétávají vnitrozemské (uvnitř Shetland) lety k většině obydlených ostrovů Shetland.^[25] Velmi využívané je také letiště u ropné rafinérie Sullom Voe, kam létají hlavně zaměstnanci letadly z Aberdeenu.^[26]

• 
  Letiště Sumburgh
• 
  Letadlo Loganair, stojící na letišti na ostrově Fair

Autobusová doprava

Autobusy jezdí na ostrovech Mainland, Whalsay, Burra, Unst a Yell. Hlavní autobusový dopravce na Shetlandách je ZetTrans, pod kterým je spousta dalších mnohem menších dopravců a ZetTrans je vlastně spojuje dohromady,^[27] ZatTrans jezdí na ostrovech Mainland, Unst, Yell a Fetlar.^[28] Intervaly mezi jednotlivými spoji jsou běžně až mnohahodinové.^[29]

• Zdroj:
  >Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.

  ---