Svatokupectví - Wiki slovník

Svatokupectví (též používáno simonie z latinského simonia) je obchod s duchovními věcmi. Znamená prodávání nebo kupování hodnot duchovních (svátosti, rozhřešení, odpustky, církevní moc, jurisdikce) za hodnoty časné (peníze, protekce, různé služby nebo majetkové výhody) nebo prodávání a kupování časných hodnot, s nimiž jsou neodlučně spojeny hodnoty duchovní (např. církevní obročí ve stylu sine cura) nebo prodávání a kupování časných hodnot, k nimž se duchovní hodnoty připojují (např. když by někdo prodával nebo kupoval svěcený růženec, kalich aj. posvátné předměty, protože jsou posvěcené).

V Bibli má svatokupectví podklad ve Skutcích apoštolů, kdy konvertita Šimon chtěl získat od apoštolů za úplatu dary Ducha svatého a hrozilo mu za to zatracení: „Ať jsou tvé peníze zatraceny s tebou! To sis myslel, že Boží dar jde koupit za peníze?“ ^[1] Od Šimonova jména je odvozen latinský termín simonia.

Od svatokupectví je třeba odlišovat poskytování nebo přijímání darů k výživě duchovních osob, které je dovoleno při posluhování některými svátostmi a svátostinami.

Všechny činy svatokupectví jsou hříšné a před právem neplatné. Kdo se provinil svatokupectvím smluvním reálným nebo svatokupectvím důvěrním, upadá v exkomunikaci.

V zákonech křesťanských římských císařů byla simonie kladena na stejnou úroveň jako velezrada, později byla považována za kacířství. Bujela hlavně ve středověku, kdy ve 2. polovině 11. století byla bojem o investituru sice omezena, ale teprve po tridentském koncilu (probíhal 1545–1563) dokonaleji utlumena.

České země

První významné obvinění ze simonie vznesl litoměřický probošt Jindřich ze Schönburgu proti pražskému biskupovi Janovi IV. z Dražic. Biskup se z nařčení jel očistit osobně na papežský dvůr do Avignonu, kde žil v letech 1318 až 1329. Obhájil se a navíc navázal důležité kontakty ^[2].
Jan Hus sepsal systémové kritické dílo Knížky o svatokupectví (1412-1413), kde vyjmenoval všechny druhy a způsoby svatokupectví. Zařadil je mezi zásadní provinění kněží a žádal reformu církevních předpisů. Jeho závěry převzali husité a snažili se o nápravu bojovými prostředky.