O projektu

Obecně

Projekt Uč (s) Wiki dává učitelům do rukou jedinečný nástroj. Místo toho, aby svým žákům používání Wikipedie zakazovali, mohou je nyní naučit, jak s encyklopedií pracovat. "Wikipedii učitelé většinou spíše ignorovali, nebo se nad jejím používáním pohoršovali. Tento projekt se to snaží změnit a dát žákům kritický, ale realistický pohled na tuto největší internetovou encyklopedii v dějinách," vysvětluje předseda Wikimedia ČR Vojtěch Dostál.

Prostřednictvím volně navazujících aktivit, které jsou popsány v připravované metodice, se žáci seznámí s jejími základními principy a pravidly (video zde), naučí se využívat jejích předností a zároveň si dát pozor na její nedostatky. Projekt reaguje nejen na negativní postoj některých učitelů k Wikipedii, ale především se snaží využít její potenciál pro rozvoj digitální gramotnosti a kritického myšlení na příkladu kritického přístupu k informacím.

Volně přístupná metodika, která bude na této stránce brzy ke stažení, je určena 8. - 9. třídám základních škol a 1. - 2. ročníkům středních škol. Dokument reflektuje Rámcový vzdělávací program i Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, která rozpracovává priority Vzdělávací politiky ČR do roku 2020.

Projekt Uč (s) Wiki (originální název Edu Wiki) je mezinárodní iniciativou Education Collaborative Group fungující pod hlavičkou Wikimedia Foundation. Ve skupině jsou zastoupeni wikipedisté z různých zemí, kteří společně pracují na rozvoji vzdělávacích programů týkajících se Wikipedie. Informace o mezinárodní kampani najdete zde.

Řekli o projektu

„Žáci se dozvěděli dost věcí, které nevěděli, například že se dají hesla různě mazat a upravovat. To je překvapilo. Je dobře, že probíhá taková osvěta, aby byli žáci více opatrní, když si hledají něco na internetu.“
Jana Rygolová, zástupkyně ředitele Základní školy Jih v Mariánských Lázních

Anotace metodiky

Metodiku jsme pojali jako volně navazující aktivity, které lze zařadit do hodiny. Aktivity se nejlépe hodí do hodin mediální výchovy či informační a výpočetní techniky (IVT). Při zaměření aktivit na konkrétní téma je však lze použít prakticky v rámci jakéhokoli humanitního předmětu.

Cílová skupina: žáci 8. - 9. tříd ZŠ a I. - II. ročníků SŠ

Průřezové téma: mediální výchova, informační gramotnost, digitální gramotnost

Vědomosti, dovednosti a schopností rozvíjené v rámci průřezového tématu:

• umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich
• učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času

Kdy a kde jste o projektu mohli slyšet na živo?

Peďák +

Peďák +, 18. října, 17:00 - 19:00 v prostorách Skautského institutu (Staroměstské nám. 4/1, 110 00 Praha 1)

Jak lze s pomocí Wikipedie rozvíjet kritické myšlení a digitální gramotnost žáků ZŠ a SŠ? Přijďte si zažít přímo ze školních lavic. Vyzkoušíte si několik aktivit z projektu Uč (s) Wiki, které pak na základě volně dostupné metodiky můžete hravě zařadit do vlastníí hodiny. Za katedrou se na vás těší lektor Wikimedia ČR Vojtěch Veselý.

Ze setkání byla pořízena videonahrávka jak může vypadat vyučovací hodina, zhlédnout můžete i navazující zpětnou vazbu a diskuzi.

Konference Digitální technologie ve výuce

5. ročník celostátní konference Digitální technologie ve výuce - praktické využití ve školách, 15. - 16. listopadu, Seč

• 15. listopadu - přednáška na téma jak lze pracovat s Wikipédií ve výuce
• 16. listopadu - workshopy, kde si můžete vyzkoušet Wikipedii v roli žáka
• příklady cvičení, které jsme prezentovali na konferenci naleznete zde

Aktivita 1 - Co je encyklopedie?

Infografika s vysvětlením jakým způsobem je možné dělit zdroje.

Časová dotace: 35 minut (možné zkrátit, pokud vynecháme úvodní motivaci)

Metoda výuky: přednáška, skupinová práce

Očekávané výstupy:

• žák dokáže vysvětlit pojem encyklopedie,
• žák dokáže vysvětlit proces vzniku encyklopedie,
• žák rozlišuje primární, sekundární a terciární zdroje,
• žák rozlišuje zdroje, které je vhodné použít pro psaní encyklopedie.

Příprava

• Četba průběhu aktivity,
• tisk pracovních listů (brzy dodáme :)),
• připravit si několik svazků encyklopedií, které vezmete s sebou do výuky – ty budou sloužit k úvodní motivační aktivitě,
• pokud nemáte k dispozici encyklopedie, můžete využít pro ilustraci úryvky z tohoto videa, zatím bohužel k dispozici pouze s anglickými titulky, pracujeme na českém překladu.

Průběh

1. Motivace:

Přineste do výuky několik svazků encyklopedií a rozdejte je žákům. Dle počtu encyklopedií, který máte k dispozici, stanovte počet skupinek žáků. Poté každé skupince zadejte 3–5 hesel k vyhledání. Hesla zadejte tak, aby:

• některá byla v encyklopedii dohledatelná dle výběru písmen, který daný svazek obsahuje,
• některá byla mimo rámec písmen, který daná skupinka má k dispozici,
• některá hesla byla v encyklopedii neúplná/chybná (např. informace o státech, kde bude pravděpodobně neaktuální počet obyvatel apod.),
• některá hesla byla v encyklopedii nedohledatelná, protože v době vydání encyklopedie neexistovala (např. 3D tiskárna, tablet, Barack Obama, Justin Bieber, apod.).

Tipy: Hesla můžete tematicky propojit s předmětem výuky. Pokud chcete, můžete využít úryvky z již zmíněného videa, dále je možné se zjištěnými informacemi různě pracovat, např. každá skupinka může ostatním odprezentovat to nejzajímavější heslo, které si nastudovala.

2. Co je encyklopedie?

• Zeptejte se, zda je někdo schopen ostatním vysvětlit, co je to encyklopedie (přesná definice zde), případně vysvětlete/doplňte,
• zeptejte se, zda děti znají nějaké encyklopedie – mohou zmínit různě tematicky zaměřené encyklopedie, nebo třeba i online encyklopedie (vhodné upozornit, že třeba Wikipedie je encyklopedie),
• pobavte se s dětmi o tom, proč nenašly všechna zadaná hesla, případně kde by je hledaly a proč,
• pobavte se s dětmi o tom, zda jsou všechny informace v encyklopedii pravdivé/úplné, a upozorněte tak na problematiku aktuálnosti zdroje,
• vysvětlete dětem, proč nenašly nová hesla v encyklopedii, tím, že popíšete, jak tištěná encyklopedie vzniká.

3. Jak vzniká encyklopedie?

Pro snazší vysvětlení, jak vzniká encyklopedie, doporučujeme žákům namalovat toto schéma, kde je seznámíme s primárními, sekundárními a terciárními zdroji. Podrobněji se s členěním můžete seznámit na stránce Věrohodné zdroje.

Důležité je zmínit, že i v tištěné encyklopedii se může vyskytnout chyba, a proto je třeba přemýšlet nad tím, co čteme, a informace si ověřovat.

4. Pracovní list

Brzy bude k tomuto tématu zpracován pracovní list, který má sloužit k tomu, abychom si ověřili, zda žáci probírané látce porozuměli. Příklady úkolů v pracovním listu:

• roztřiďte jednotlivé zdroje na primární, sekundarní a terciární
  • rozhovor s hokejistou o dnešním zápase – P
  • zpravodajská reportáž v TV – S
  • vědecký článek o objevu faraonovy hrobky – P
  • Wikipedie – T
  • rodný list – P
  • dokumentární film – S
  • atlas hub – T
  • babiččiny vzpomínky na spartakiádu – P
• seřaďte jednotlivé kroky vzniku encyklopedie, jak jdou po sobě
• roztřiďte jednotlivé zdroje podle toho, zda jsou, nebo nejsou vhodné pro tvorbu encyklopedie:
  • fanouškovský blog o koncertu Bena Cristovaa,
  • reportáž ČT24 o opravě Karlova mostu,
  • článek v odborném časopise na téma rentgenové záření ve vakuu,
  • kamarádovo video na YouTube o tom, jak cestoval Malajsií,
  • vzpomínky vašich rodičů na pád komunismu,
  • článek v New York Times o prezidentských volbách.

Tip: Vypracování pracovního listu můžete dětem zadat jako domácí úkol.

Aktivita 2 - Jak (ne) pracovat s Wikipedií

Časová dotace: 30 minut

Metoda výuky: práce ve skupinkách, diskuze

Očekávané výstupy:

• žák si je vědom, jaké výhody a omezení může mít využívání Wikipedie jakožto informačního zdroje
• žák umí na základě tří základních kritérií (aktuálnost, ověřitelnost, důvěryhodnost)

Příprava

Rozdělte žáky do 4-5 skupinek. Každé skupince dejte k dispozici jednu tištěnou encyklopedii (pokud máte k dispozici). Požádejte žáky, aby vymysleli co nejvíce výhod a nevýhod Wikipedie ve srovnání s tištěnou encyklopedií.

Průběh

Nechte jednotlivé skupinky odprezentovat, co vymysleli. Každá další prezentující skupinka přidává pouze to, co ještě nezaznělo. Průběh prezentací doplňujte otázkami týkajícími se výhod a nevýhod. Např:

• Víte, v kolika jazykových verzích Wikipedie existuje? (292)
• Které jazykové verze Wikipedie jsou nejrozsáhlejší? (1. anglická, 2. cebuánská, 3. švédská, 4. německá, 5. nizozemská)
• Kolik článků má anglická a česká Wikipedie? (anglická 5 127 280, česká 356 350)

Aktuálnost informací v dokumentu doporučujeme před výukou ověřit zde, statistiky pro českou Wikipedii naleznete zde.

Nakonec doplňte i vy výhody/nevýhody, které ještě nezazněly. Zde je náš doporučený výčet:

Po prezetacích rozeberte s žáky jednotlivé nevýhody a možnosti, jak by se s nimi dalo pracovat. Pointou by mělo být to, že je důležité se nad informacemi (a to nejen na Wikipedii, ale celkově na internetu) kriticky zamyslet. Seznamte žáky s alespoň základními kritérii pro posouzení kvality informace:

• Aktuálnost – ukažte žákům na libovolném článku záložku historie a vysvětlete jim, že je třeba se podívat, kdy naposledy byl článek aktualizován.
• Ověřitelnost informace – ukažte žákům v libovolném článku reference, nebo-li zdroje informací použité v daném článku. Vysvětlete, že je nutné tyto zdroje uvádět, aby mohla Wikipedie zůstat spolehlivým zdrojem.
• Důvěryhodnost zdroje/autora – vysvětlete žákům, že ne každý zdroj/autor je důvěryhodný (deník Blesk, TV Nova, blogy apod.) a je třeba mezi zdroji informací vybírat.

Zajímavost: Dle studie časopisu Nature z roku 2005 , která se zabývá chybovostí Wikipedie ve srovnání s encyklopedií Britanica, je množství chyb v obou encyklopediích zhruba stejné.

Něco navíc: Video od Zvol si info, které ukazuje, jakým způsobem přijimáme informace a jak bychom k nim měli přistupovat.

Aktivita 3 - Jak poznat ODPAD?

Aktivita 4 - Jak kouzlit na Wikipedii

Doporučené zdroje pro další aktivity

1. Wikimedia Polsko zpracovala další aktivity pro práci s Wikipedií, popis v angličtině najdete zde