Rafale
Určení	Víceúčelový stíhací letoun
Výrobce	Dassault Aviation
První let	4. července 1986
Zařazeno	18. května 2001
Charakter	Ve službě
Uživatel	Francouzské letectvo Francouzské námořnictvo
Výroba	1986-dosud
Vyrobeno kusů	237 (k roku 2021)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dassault Rafale je francouzský víceúčelový stíhací letoun 4,5 generace existující jak v pozemní verzi tak v námořní palubní variantě s charakteristikami CATOBAR. Je primárně určen pro vybojování vzdušné nadvlády. Do operační služby byl zaveden v roce 2000. Provozuje ho jak Francouzské letectvo, tak Francouzské námořnictvo z paluby letadlové lodě Charles de Gaulle. Typ byl opakovaně nabízen pro export, prvním úspěchem je jeho vítězství v indické soutěži Medium Multi-Role Combat Aircraft (MMRCA). Indie plánuje odběr celkem 126 strojů.^[1]

Vývoj

Prototyp Rafale C 01 na show v Paříži 1993

Rafale B/C

V roce 1983 se spojilo několik evropských zemí – Francie, Itálie, Velká Británie, Německo a Španělsko na projektu nového obratného víceúčelového bojového letounu, který by byl protiváhou nové generace ruských stíhacích letounů. Vedením konstrukčních prací a částí výroby byla pověřena Francie. Výsledkem byly dva technologické demonstrátory ACX (Avion de Combat Experimentale). V roce 1985 Francie konsorcium opustila a pustila se do vývoje vlastního letounu, více odpovídajícího jejím představám (zbytek konsorcia vyvinul nynější letoun Eurofighter Typhoon).

Technologický demonstrátor nového letounu dostal označení Rafale A a poprvé vzlétl 4. července 1986. Poháněly ho přitom dva americké dvouproudové motory General Electric F404-GE-400. Zkušební pilot Guy Miteaux-Maurouard se strojem dosáhl rychlosti Mach 1,3 a přetížení 5 g což nebylo obvyklé. V roce 1988 pak byla objednána sériová výroba typu.

Rafale byl projektován jako dvoumotorový jednomístný stroj v provedení delta kachna. Ve službě měl nahradit dosluhující letouny Super Étendard a Crusader u Aéronavale, což vyžadovalo schopnost operovat z paluby letadlových lodí a zároveň letouny Mirage F1 a Jaguar u Armée de l'air. Navíc měl doplnit stíhací letouny Mirage 2000 v úloze stroje pro vybojování vzdušné nadvlády.

Po skončení studené války dochází ve Francii, tak jako v mnoha jiných západoevropských zemích, ke škrtům výdajů na zbrojní průmysl. Tato situace se sice podepsala na časovém skluzu ve vývoji, ale i přesto byl Rafale v roce 2001 úspěšně dokončen a zařazen do francouzské armády.

Konstrukce

Materiály použité ke konstrukci letadla Rafale

Letadlo je k dispozici ve třech variantách:

• Rafale C - standardní jednomístná verze, určená pro francouzské letectvo
• Rafale B - dvoumístná verze francouzského letectva, určená hlavně pro průzkumné a bombardovací mise. Válka v Zálivu ukázala, že při plnění těchto typů bojových úkolů je druhý člen posádky nenahraditelný.
• Rafale M - jednomístná verze, určená pro francouzské námořnictvo, schopná operovat z letadlových lodí. Od verze C a B se liší zesíleným trupem, delším předním podvozkem, delším záchytným hákem mezi motory a vestavěným nástupním žebříkem.

Drak

Konstrukce s delta křídlem a kachními plochami dělá Rafale velmi obratným letadlem, schopným snést přetížení od -3,6g až do 9 g. Letadlo je navrženo jako přirozeně nestabilní, avšak díky systému fly-by-wire dosahuje vynikajících letových schopností.

Přestože nepatří do kategorie "stealth" stíhaček, byl Rafale navržen s ohledem na co největší snížení radarového odrazu a tepelné stopy. Radarový odraz stroje se podařilo redukovat hlavně speciálním tvarováním draku a použitím kompozitních materiálů (70% plochy letadla).

Kokpit

V kokpitu je využit koncept HOTAS (Hands On Throttle And Stick), kdy nejdůležitější ovládací prvky jsou umístěny na plynové a řídicí páce.

Sedadlo je nakloněno směrem dozadu pod úhlem 29°, aby byl pilot schopen lépe snášet vysoké přetížení při náročném manévrování.

Informace získané ze senzorů letadla jsou zobrazovány prostřednictvím průhledového displeje (head-up display) a tří multifunkčních barevných displejů. V závislosti na preferenci pilota může být využit také displej integrovaný do přilby a určený k zaměření cíle.

Avionika

OSF je vidět pod kokpitem napravo od tankovací trubice

Motor Snecma-M88-2

Zhruba prvních 100 sériově vyrobených stíhaček Rafale bylo vybavených radarem RBE2 od firmy Thales. V říjnu 2012 se však Rafale stal první evropskou stíhačkou, vybavenou radarem typu AESA (Active Electronically Scanned Array). Je to moderní radar s aktivním elektronickým vychylováním paprsku a nese označení RBE2 AA.^[2] Radar by měl být schopen vyhledat cíl s radarovým odrazem 3 m² až na 200 km a sledovat jej na 167 km. Systém RBE2 AA by měl být schopen navádět rakety až na 8 cílů současně a má mít horizontální úhlové pokrytí ± 70°.

Kromě radaru pomáhá letadlu Rafale při vybojování vzdušné nadvlády ještě systém pasivních senzorů. Je nazvaný OSF (Optronique Secteur Frontal) a byl vyvinut také společností Thales. Jak již z názvu vyplývá, jde o elektrooptický systém integrovaný v přední části letadla. Může pracovat buď na viditelné nebo na infračervené vlnové délce. To umožňuje pilotovi identifikaci vzdušných cílů a nasazení tepelně naváděných střel i mimo vizuální vzdálenost.

Rafale má integrovaný obranný systém s názvem SPECTRA, který je společným produktem firem Thales a MBDA. Jde o komplexní systém ochrany před vzdušnými a pozemními hrozbami. SPECTRA dokáže spolehlivě detekovat, identifikovat a lokalizovat hrozbu na dlouhou vzdálenost. To umožňuje pilotovi okamžitě vybrat nejúčinnější obranné opatření založené na kombinaci radarového rušení, vypouštění infračervených nebo radarových klamných cílů, případně provést únikový manévr.

Varianty

• Rafale A – technologický demonstrátor
• Rafale B (Biplace) – dvoumístný letoun pro francouzské letectvo
• Rafale C (Chasseur) – jednomístný letoun pro francouzské letectvo
• Rafale M (Marine) – jednomístný palubní stíhač pro francouzské námořnictvo
• Rafale N – plánovaný dvoumístný palubní letoun, jeho vývoj byl zrušen

Operační nasazení

Rafale-B během operace v Mali

První mise proběhla v Afghánistánu 12. března 2007 a už 28. března došlo k bombardování pozemních cílů bombami GBU-12. K dalšímu nasazení došlo v Libyi 19. března 2011, kdy francouzské Rafale zahájily průzkumné operace a jejich prvními cíli se stalo dělostřelectvo v okolí města Benghází. Dne 24. března 2011 zničil jeden Rafale lehké útočné letadlo G-2 Galeb stojící na přistávací dráze.^[3] Také byly použity také Storm Shadow a to proti libyjské letecké základně Al Jufra.

Během intervence v Mali bombardovala 13. ledna 2013 čtyři letadla Rafale výcvikové tábory, sklady a zařízení povstalců ve městě Gao. Dne 18. září se letadla Rafale připojila k americkým útokům na logistický sklad a pozice bojovníků Islámského státu v blízkosti města Zuma.

Dne 8. září 2015 začaly francouzské Rafale podnikat průzkumné lety nad Sýrií s cílem shromáždit informace o Islámském státě. 19. září zahájilo francouzské letectvo v Iráku operaci Chammal, což je souhrnný název pro boj proti Islámskému státu v Iráku a Sýrii. 27. září podniklo pět letadel Rafale první nálet v Sýrii, kde zničili výcvikový tábor nedaleko města Džaláa. O život přišlo 30 příslušníků extremistické organizace Islámský stát.^[4] Francie podnikla další nálety na výcvikový tábor ISIS 9. října během nichž zahynulo šest ozbrojenců.^[5] 3. ledna 2016 zničily francouzské letouny v Sýrii další objekt východně od města Aleppo. Čtyři stíhačky Rafale vzlétly ze základny Al Dhafrah ve Spojených arabských emirátech a terčem jejich náletů byla budova, kterou extremisté ze skupiny IS využívaly k výrobě raket a skladování zbraní. Při bombardování byly použity střely s plochou dráhou letu SCALP, známé také pod názvem Storm Shadow.^[6]

Uživatelé

Mapa uživatelů letounů modře, objednávky tyrkysově

Egypt Egypt

Egyptské vojenské letectvo - ke květnu 2021 objednáno 54 ks. - 16 dvoumístných Rafale B a 8 jednomístných Rafale C. K lednu 2016 bylo Egyptu dodáno 6 strojů Rafale B.^[7]

Francie Francie

Francouzské letectvo - objednáno 132 ks Rafale B/C a k lednu 2016 disponovalo 89 stroji.

Francouzské námořnictvo - objednalo 48 ks Rafale M a k lednu 2016 disponovalo 30 stroji.^[8]

Chorvatsko Chorvatsko

Chorvatské letectvo - Chorvatský deník Juternji list přinesl v květnu 2021 zprávu o plánu chorvatského MO nakoupit 12 starších letounů Rafale B/C F3R. Informace byla 28.5. 2021 chorvatskou vládou potvrzena. Za 10 jednomístných a 2 dvoumístné stroje Chorvatsko zaplatí téměř 1 miliardu eur.^[9] Kupní smlouva byla oficiálně podepsána 25. listopadu 2021 během návštěvy francouzského prezidenta Macrona v Záhřebu a začátek dodávek je plánován na rok 2024.^[10]

Indie Indie

Indické letectvo - 23. září 2016 podepsala Indie s Francií mezivládní dohodu o nákupu 36 stíhaček Dassault Rafale v hodnotě 7,9 miliard eur. Dassault začne dodávat první letadla do 36 měsíců, přičemž všechny stroje by měla Indie obdržet do 66 měsíců. Samotná letadla stojí 3,4 miliard eur a 710 milionů eur zaplatí indické letectvo za výzbroj, která zahrnuje rakety typu vzduch-vzduch (MICA a Meteor) a střely vzduch-země s plochou dráhou letu SCALP. V ceně je dále zahrnut poplatek 1,7 miliard eur za modifikaci všech stíhaček podle požadavků Indických vzdušných sil. Úpravy by se měly týkat integrace izraelských přileb s integrovaným displejem, tak raket domácí výroby, systému elektronického boje, datové linky a identifikačního systému přítel-nepřítel (IFF). Za logistiku zaplatí Indie Dassaultu dalších 353 milionů eur a zbývajících 1,8 miliardy eur uhradí za náhradní díly pro letadla, vybudování hangárů a dvou zařízení na údržbu a opravy.^[11]

Indonésie Indonésie

Indonéské letectvo - V červnu 2021 byla podepsána dohoda o společném záměru (Letter of Intent) ohledně nákupu 36 letounů Rafale. Jednání probíhají od roku 2019.^[12] V únoru 2022 si Indonésie objednala prvních 6 stíhaček,^[13] a zakázka zahrnuje také dalších 36 kusů, které začnou být dodávány později.^[14]

Katar Katar

Katarské letectvo - objednáno 36 ks verze F3R.^[15][16]

Řecko Řecko

Řecké letectvo - Řecko od Francie obdrží 18 strojů ve verzi Rafale F3R. Vybaveny by měly být střelami vzduch-vzduch Meteor a MICA, protilodními střelami Exocet a střelami s plochou dráhou letu Storm Shadow. První stroj si řecké letectvo převzalo 21.7. 2021 na francouzské letecké základně Istres-Le Tubé.^[17]

Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty

Letectvo Spojených arabských emirátů - Spojené arabské emiráty objednaly dne 3. prosince 2021 80 kusů letounu Rafale jako náhradu za 60 strojů Dassault Mirage 2000-9. Celková částka kontraktu byla stanovena na 14 miliard eur.^[18]

Potenciální uživatelé

Srbsko Srbsko

Srbské letectvo - srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil v prosinci 2021 záměr nahradit stíhačky MiG-29 stroji Dassault Rafale.^[19]

Švýcarsko Švýcarsko

Švýcarské vzdušné síly - Frankofonní švýcarský portál Le Martin označil francouzskou víceúčelovou stíhačku Rafale za vítěze švýcarského leteckého tendru na nový stíhací letoun.^[20]

Ukrajina Ukrajina

Ukrajinské letectvo - Ukrajinské letectvo hodlá v letech 2023-25 nakoupit 6-12 nových víceúčelových stíhaček. Podle francouzského portálu Intelligence Online Paříž nabízí Kyjevu právě stroje Rafale.^[21]

Specifikace

Technické údaje

• Osádka: 1-2
• Délka: 15,27 m
• Rozpětí: 10,80 m
• Výška: 5,34 m
• Nosná plocha : 45,7 m²
• Hmotnost (prázdný): 9 500 kg
• Vzletová hmotnost: 14 016 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 24 500 kg
• Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor Snecma M88-2
  • Suchý tah: 50,04 kN každý
  • Tah s forsáží: 75,62 kN

Výkony

• Maximální rychlost: 2 390 km/h
• Dolet: 3 700+ km
• Akční rádius: 1 852+ km
• Dostup: 16 800 m
• Stoupavost: 304,8+ m/s
• Plošné zatížení: 306 kg/m²
• Tah/Hmotnost: 1,10

Výzbroj

• 1 × kanón GIAT 30/M791 ráže 30 mm se zásobou munice 125 ks
• 14 externích závěsů (B/C) a 13 externích závěsů (M) - s nosností do 9 500 kg
  • Střely vzduch-vzduch:
    • MBDA MICA IR
    • MBDA MICA EM
    • Magic II
    • MBDA Meteor
  • Střely vzduch-země:
    • MBDA Apache
    • Storm Shadow
  • Pumy:
    • AASM-Hammer
    • Paveway II/III/Enhanced Paveway
  • Další:
    • Thales Damocles - zaměřovací kontejner na laserem naváděné bomby
    • Thales AREOS - kontejner určený k průzkumu
    • 5 přídavných palivových nádrží ke zvýšení doletu

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dassault Rafale na anglické Wikipedii.

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• McDonnell Douglas F/A-18 Hornet
• General Dynamics F-16 Fighting Falcon
• Saab JAS-39 Gripen
• Eurofighter Typhoon
• Suchoj Su-27

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dassault Rafale na Wikimedia Commons
• Oficiální web
• Dassault Rafale na USS Enterprise
• Článek acig.org