Dimitrij Zvonimír Chorvatský
Úmrtí	20. dubna 1089 Knin
Potomci	Radovan Chorvatský a Klaudie Chorvatská
Otec	Štěpán Světoslavić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Král Dimitrij Zvonimír, či jen Zvonimír (chorvatsky Zvonimir či Dmitar Zvonimir, nebo Dimitrije Zvonimir, latinsky Demetrius, též Demetrius Zvonimirus/Sunimirio, † 20. dubna 1089) byl od roku 1075 až do své smrti králem středověkého Chorvatského království. Byl posledním (či předposledním) chorvatským králem z domácí dynastie Trpimírovců, který panoval nad celým Chorvatským královstvím.

Původ

Zvonimír (lze se také setkat s variantami Suinimir, Suenimir, Zolomer, Zorobel ad.) pocházel z chorvatského rodu Trpimírovců. Byl nejprve zemským bánem Slavonie ve službách krále Štěpána I. Chorvatského a poté se stal chorvatským knížetem ve službách krále Petra Krešimíra IV. Ten před svou smrtí v roce 1074 Zvonimíra určil za svého nástupce. Zvonimír na trůn nastoupil na jaře roku 1075.

Vláda

Zvonimír byl korunován 8. října 1075 v bazilice svatých Petra a Mojžíše v Solinu z rukou Gebiza, zmocněnce papeže Řehoře VII. Své královské sídlo měl v Kninu, který dodnes nese přídomek „město krále Zvonimíra“.

Patřil mezi spojence papeže, zaváděl Gregoriánské reformy a během svého panování zrušil otroctví. Zároveň bojoval jako spojenec Normanů s Byzantskou říší.

V roce 1089 požádal papež Urban II. Zvonimíra o vojenskou podporu v boji proti Seldžukům u Konstantinopole. Zvonimír svolal sabor (shromáždění) na chorvatském Kosově poli poblíž Kninu, aby podpořil papežské vojsko, zemřel však ještě během shromáždění.

Ohledně jeho úmrtí existují dvě verze: jedna říká, že se stal obětí spiknutí a byl zavražděn,^[1] druhá hovoří o přirozené smrti.

Rodina a rodové svazky

V roce 1063 se Zvonimír oženil se svou vzdálenou příbuznou, uherskou princeznou Helenou Spanilou (chorv. Jelena lijepa), sestrou králů Gejzy I. a Ladislava I. Tímto sňatkem se Zvonimír dostal do rodové blízkosti s panovnickými rody Uherského království, ale také Polska, Dánska, Bulharska a Byzance.

Helena přivedla na svět dvě děti: syna Radovana, jenž však zemřel ještě za života svého otce a dceru Klaudii, která se později vdala za vojvodu Vinihu z rodu Lapčanů.

Krátce po Zvonimírově smrti vznikla Bašská tabulka, kulturně a historicky významný artefakt, který odkazuje na krále a některé další urozené osoby 11. století.

Odkazy

Reference

Literatura

• Srećko Matko Džaja. In: Mathias Bernath, Karl Nehring (nakl.), Gerda Bartl (red.): Biographisches Lexikon zur Geschichte Südosteuropas. Sv. 4. Oldenbourg, München 1981, ISBN 3-486-42421-1, s. 506–508. https://www.biolex.ios-regensburg.de/BioLexViewview.php?showdetail=&ID=1907 (německy)

Související články

• Seznam chorvatských panovníků
• Chorvatsko ve středověku
• Řád koruny krále Zvonimíra
• Ferdinand Zvonimír

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dimitrij Zvonimír Chorvatský na Wikimedia Commons
• Další informace na croatianhistory.net (anglicky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Petr Krešimír IV.

Chorvatský král Dimitrij Zvonimír 1075–1089

Nástupce: Štěpán II.