Franz Rzebitschek
Narození	1801 Dašice
Úmrtí	1889 Praha
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Bydliště	Praha
Povolání	mechanik, hodinář
Znám jako	František Řebíček
Děti	Gustav Rzebitschek/Řebíček
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Rzebitschek, v matrice Franz Řebicžek, v literatuře také František Řebíček (1801 Dašice, 1889, Praha) byl významný český mechanik a hodinář.

Život

Pocházel z východočeských Dašic, narodil se tam jako syn hodinářského mistra Martina Řebíčka a jeho manželky Anny, rozené Scheyballové.^[1] Vyučil se pravděpodobně u otce. V roce 1819 začal v Čechách s výrobou mechanických hracích hřebenových strojků po švýcarském vzoru. Díky svému provedení a kvalitě hudebního aranžmá začaly být brzy uznávány nejen na území Rakouska-Uherska, ale i v celé Evropě. Ve velmi omezené míře kompletoval celé hrací skříňky. Většinou dodával své výrobky v jednoduchých etujích, aby mohly být montovány do stolních sloupkových nebo nástěnných obrazových hodin.

Zemřel roku 1889 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Rodina

25. listopadu roku 1833 se v kostele sv. Františka u křižovníků v Praze oženil s Christinou Brandlovou (1813–1865), dcerou pražského zlatníka Antonína Brandla.^[1] Rzebitschek získal staroměstské městské právo a dal se zapsat jako továrník (fabrikant). Manželé bydleli na Starém Městě zprvu v domě čp. 85/I, pak v rohovém domě čp. 251/I na nároží Betlémského náměstí a Liliové ulice a měli pět dětí. ^[2] Z jejich synů Gustav a Josef pokračovali v otcově živnosti.

Vývoj firmy

• Alois Willenbacher & Franz Rzebitschek (1819 - 1842) - ve zprávě obchodní komise z roku 1836 je zmíněno 47 zaměstnanců továrny, kteří mají za sebou výrobu 8821 kusů hracích strojků.^[3]
• Franz Rzebitschek (1842 - 1870)
• Gustav Rzebitschek (1870 - 1897) - Provoz továrny byl roku 1897 ukončen kvůli snížení počtu objednávek, ale také kvůli náročnějším provozním podmínkám.^[3]

Zastoupení v muzejních sbírkách

Samostatné hrací strojky jsou zastoupeny například ve sbírce Národním muzea, Uměleckoprůmyslového muzea nebo Národního technického muzea v Praze. Ve sbírce Národního technického muzea je uchován přípravek pro osazování ocelových kolíčků do hracího válce, který byl v továrně užíván kolem roku 1840 (i. č. 36 070) a kazeta se čtyřmi hracími stroji, užívaná pravděpodobně k obchodním účelům.

Galerie

• 

  Detail hracího stroje F. Rzebitschka

• 

  Etiketa na hracím stroji F. Rzebitschka

• 

  Hrobka rodiny Rzebitschek (některá jména později počeštěna a přetesána na Řebíček).

Odkazy

Reference

Literatura

• Helmut Kowar: The Music of the Austrian Monarchy, Mechanical Music, Journal of the Musical Box Society International , 66, 5, Sept/Oct 2020, S. 20–31.
• Helmut Kowar: Musical Boxes from Prague and Vienna. Vienna, 2019.
• Otmar Seemann (rechtlich verantwortlich) unter Mitarbeit von Hans-Jürgen Eisel (2018-2020): Spielwerke aus Böhmen und Wien
• Helmut Kowar: Spielwerke aus Prag und Wien. Wien, 2017
• Paul Bellamy: The Music Makers of Switzerland. 2015.
• Peter Balog, Taťána Součková: Monarchie - kouzelné hrací strojky. Národní muzeum, Praha, 2013.
• Švejda Antonín: Hnací stroje v českých zemích v 19. a na počátku 20. století, in: Člověk a stroj v české kultuře 19. století : sborník příspěvků z 32. ročníku sympozia k problematice 19. století : Plzeň, 23.-25. února 2012 / Člověk a stroj v české kultuře 19. století (sympozium) Vyd. 1. Praha : Academia, 2013 342 s., s. obr. příl. : il. (některé barev.), portréty, faksim. + 1 mapa 978-80-200-2232-5 s. 294-305
• Luuk Goldhoorn: Die Österreichische Spielwerkmanufaktur. Utrecht, 1999.
• Helmut Kowar: Mechanische Musik. Eine Bibliographie. Wien, 1996.

Externí odkazy

• On-line databáze hracích strojků F. Rzebitschka a G. Rzebitschka
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz Rzebitschek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Franz Rzebitschek
• Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Záznam hracího strojku F. Rzebitschka Národní muzeum, České muzeum hudby, inv. č. E 1521