Gargamelle byla obří bublinková komora v CERNU, určená především pro detekci neutrinových interakcí. Postavena byla ve Francii, v průměru má téměř 2 metry, na délku 4,8 metru. V Gargamelle bylo téměř 12 kubických metrů Halonu 1301 (CF₃Br). Použití těžké kapaliny, spíše než obvyklejšího kapalného vodíku znamenalo vyšší pravděpodobnost neutrinové interakce, stejně jako snadnější identifikaci mionů oproti pionům.

Koncepce a výstavba obří bublinkové komory jako Gargamelle a BEBC byla založena na základě poznatků získaných prostřednictvím výstavby a provozu 30 cm vodíkové komory, která přišla do provozu v CERNu v roce 1960, a následně o čtyři roky později zprovozněné dvoumetrové vodíkové komory.^[1]

Gargamelle byla provozována od roku 1970 do roku 1978 s mionovými neutrinovými paprsky produkovanými urychlovačem Proton Synchrotron. Tyto experimenty vedly k jednomu z nejdůležitějších objevů v CERNu, experimentálnímu pozorování slabých neutrálních proudů, které bylo oznámeno v červenci 1973,^[2] krátce po jejich teoretické predikci.

Pro experiment bylo analyzováno zhruba 83000 neutrinových události a bylo pozorováno 102 neutrálně nabitých událostí. Podpisem neutrálně nabité události byl ojedinělý vrchol, z nějž byly produkovány pouze hadrony.

Jméno komory se odvíjí od obryně Gargamelle v díle Françoise Rabelaise, šlo o matku obra Gargantuy.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gargamelle na anglické Wikipedii.

• Objev slabých neutrálních proudů, CERN Courier
• Experimentální studie vysokoenergetické reakce Anti-muon-neutrino e → Antu-muon-neutrino e-, Anti-muon-neutrino N → µ + X v bublinové komoře Gargamelle.^{[nedostupný zdroj} (Ve francouzštině) Farhad Rahimi (Štrasburk, CRN). CRN-ON-84-13. prosince 1982.^{[nedostupný zdroj}
• Cesta ke sjednocení – Gargamelle a objev Slabých neutrálních proudů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gargamelle na Wikimedia Commons
• Galerie Gargamelle na Wikimedia Commons
• Dostupné online.