Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Koprivnica
Koprivnica
vlajka
Poloha
Souřadnice	46°9′46″ s. š., 16°49′42″ v. d.
Nadmořská výška	149 m n. m.
Stát	Chorvatsko Chorvatsko
Župa	Koprivnicko-križevecká
Koprivnica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	90,94 km²
Počet obyvatel	30 854 (2011)
Hustota zalidnění	339,3 obyv./km²
Etnické složení	Chorvati (96,2 %), Srbové (1,69 %), Romové (0,48 %), Albánci (0,32 %), Maďaři (0,13 %), Slovinci (0,11 %)
Náboženské složení	Křesťané (91,98 %), Muslimové (0,35 %), Ateisté (4,39 %)
Správa
Status	město
Starosta	Zvonimir Mršić
Vznik	1272
Oficiální web	www.koprivnica.hr
Adresa obecního úřadu	Zrinski trg 1, 48000 Koprivnica
Telefonní předvolba	{+385} 048
PSČ	48 000
Označení vozidel	KC
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koprivnica (historicky v němčině Kopreinitz^[1], v maďarštině potom Kapronca) je město v severním Chorvatsku, blízko hranic s Maďarskem, 88 km severovýchodně od hlavního města Záhřebu. Žije zde 23 955 obyvatel, v celé připadající općině pak 30 854 obyvatel. Je správním střediskem Koprivnicko-križevecké župy.

Historie

První zmínka o městě pochází z roku 1272, z období vlády uherského krále Ladislava IV., z darovací listiny. Roku 1356 byla Koprivnica prohlášena tehdejším králem Ludvíkem I. svobodným městem. Získala práva konat trhy (tzv. město s tržními právy), což pomohlo dalšímu rozvoji středověkého sídla.

V 16. století bylo město ohrožováno vpády nedaleké Osmanské říše. Bylo proto začleněno do tzv. vojenské hranice a stalo se součástí militarizované části země. V polovině 16. století bylo sídlem tzv. Slovanského okruhu v rámci uvedené jednotky. Místní hrad byl modernizován podle návrhů mistrů z území dnešní severní Itálie a Německa a v 60. letech 16. století patřil k největším svého druhu ve Slavonii.

Na konci 16. století měla Koprivnica asi 500 obyvatel včetně posádky a v téže době byla založena církevní škola. Teprve v roce 1606, po podpisu míru s Turky, se město začalo ve větší míře osidlovat. Na počátku století se počet měšťanských domů odhadoval na 20, v polovině století se zvýšil na 80. Až dekret Marie Terezie z roku 1756 přesunul armádu dále na jih a východ mocnářství. V tomto období také vznikly klíčové církevní budovy ve městě. Farní kostel svatého Mikuláše byl postaven v polovině století a tuto funkci plní dodnes. O několik let se do města vrátili také františkáni. V roce 1675 postavili svůj klášter a kostel svatého Antonína Paduánského.

V druhé polovině 18. stoletímělo dolní město 14 ulic se 447 obyvateli a celkem 2 500 obyvatel. Poté, co přestal plnit svou vojenskou roli, byl hrad v 18. století přestavěn na barokní sídlo. Severněji a severozápadněji bylo také postaveno tzv. Horní město.

Na počátku 19. století se Koprivnica stala třetím největším městem chorvatsko-slavonského království co do počtu obyvatel. Nacházela se před Varaždínem a Rijekou. Ke zlepšení životních podmínek přispěl především pokrok ve zdravotnictví. Místní špitál byl v provozu od poloviny 17. století. V polovině století devatenáctého byl přestavován střed města. Demolice městských hradeb začala v roce 1862, ale nikdy nebyla dovedena do svého konce. V roce 1863 vznikla na místě starého příkopu vybudována nejstarší část dnešního městského parku. Kromě zbourání starých hradeb byla dalším rozhodujícím faktorem rozvoje města výstavba tzv. Jižní dráhy v roce 1870 (z Budapešti do Záhřebu). Dnes se jedná o chorvatskou železniční trať Dugo Selo – Botovo. Později vznikly ještě další regionální dráhy, které vedou z města do dalších sídel celé Slavonie.

Na počátku 20. století měla Koprivnica cca 2000 domů. V roce 1935 zde byla postavena továrna společnosti Wolf, později znárodněná a dnes známá jako Podravka. V současné době se zde nachází i muzeum této firmy. Během druhé světové války zde Ustašovci zřídili koncentrační tábor Danica, v roce 1943 město nakrátko osvobodili partyzáni. V roce 1951 bylo založené současné městské muzeum.

Po druhé světové válce vznikly v Koprivnici různé velké potravinářské společnosti, např. Podravka, Bilokalnik, Belupo a další.

Hospodářství

Ekonomickým základem je zemědělství, chov zvířat, potraviny (Podravka, Carlsberg Chorvatsko), farmaceutický průmysl (Belupo), dřevo, papír (Bilokalnik, Hartman), kožedělný a kovovýrobní průmysl a výroba stavebních materiálů. Nachází se na křižovatce hlavních silnic ze Záhřebu a Varaždinu do Virovitice a Osijeku a na železniční křižovatce na tratích Budapešť - Záhřeb a Varaždin - Osijek. Bohaté kulturní dědictví a silná ekonomika umožňují rozvoj cestovního ruchu. Z mnoha sportovních aktivit vyniká házená, fotbal, motokáry a jezdecké soutěže. Ve městě jsou různé možnosti rekreace, zejména na nedaleké řece Dráva a na štěrkovnách Šoderica „Podravská riviéra“. Rybolov je možný na řece Dráva a v jezerech Šoderica, Jegeniš, Vidak atd.

Kultura

Kromě již zmíněné městského muzea se v Koprivnici také nachází Knihovna Frane Galoviće. Své muzeum zde má také společnost Podravka.

Sport

• NK Slaven Belupo - fotbalový klub, hrající 1. chorvatskou fotbalovou ligu

Fotogalerie

• 

  Nádraží

• 

  Městský park

• 

  Kostel Svatého Nikolase

• 

  Radnice

• 

  Meterologický sloupek

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kapronca na maďarské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Koprivnica na Wikimedia Commons
• Koprivnica
• Koprivnica - neoficiální stránky

Města v Chorvatsku podle počtu obyvatel
750 000+	Záhřeb
500 000+	—
250 000+	—
100 000+	Split • Rijeka • Osijek
50 000+	Zadar • Slavonski Brod  • Velika Gorica • Karlovac • Pula • Sisak • Šibenik
30 000+	Varaždín • Dubrovník • Bjelovar • Samobor • Vinkovci • Kaštela • Vukovar • Koprivnica • Čakovec • Đakovo