Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím









A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Krakovské povstání
Krakovské povstání
{{{alt}}}
Edward Dembowski vede povstalce, soudobá ilustrace neznámého autora
trvání: únor 1846
místo: Svobodné město Krakov (dnešní Polsko)
výsledek: rakouské vítězství
strany
Coat of arms of the Kraków Uprising.svg Národní vláda republiky Polské
  • polské milice a selští vzbouřenci
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
  • rakouská císařská armáda
  • Rusové a polští selští loajalisté
velitelé
Jan Tyssowskibílá vlajka
Edward Dembowski
Ludwig Collin
Ludwig von Benedek

síla
neznámá, odhadem několik tisíc neznámá, odhadem několik tisíc
ztráty
1 000–2 000 neznámé

Krakovské povstání (polsky powstanie krakowskie nebo rewolucja krakowska) ve dnech 20. února až 4. března 1846 bylo povstání části polských obyvatel Krakova proti rakouské nadvládě. Povstalci pocházeli především z vyšších vrstev polské společnosti, zatímco polští nevolníci se většinou připojili na stranu Rakušanů. Kromě národních požadavků usilovali povstalci i o reformy inspirované francouzskou revolucí, zejména o zrušení nevolnictví a zavedení všeobecného volebního práva.

V čele povstání stála takzvaná Národní vláda republiky Polské (Rząd Narodowy Rzeczypospolitej Polskiej), jejímž hlavním představitelem byl Jan Tyssowski. Z dalších polských vůdců se proslavil levicový literát Edward Dembowski, který během bojů padl. Rakouská vojska vedl Ludwig von Benedek. Rozhodující bitva proběhla 26. února u vesnice Gdów a povstalci v ní byli rychle rozprášeni. 3. března obsadili Krakov Rusové a o den později Rakušané, čímž povstání skončilo.

Po potlačení krakovského povstání vypukla ještě selská vzpoura proti statkářům, zvaná haličská řež (Rzeź galicyjska nebo Rabacja galicyjska), při níž vzbouřenci zabili asi 1000 šlechticů a zničili kolem 500 panských domů.

Státoprávním důsledkem povstání bylo 16. listopadu 1846 podepsání smlouvy mezi Ruskem a Rakouskem, jíž se rušil status Krakova jako svobodného města a krakovský region byl připojen k Habsburky ovládanému Království haličskému. Šlo ovšem o vážné porušení dohod Vídeňského kongresu z roku 1815, což vyvolalo v evropské politice napětí. Habsburkové na anektovaném území vytvořili Velkovévodství Krakovské, jež přetrvalo až do rozpadu monarchie v roce 1918.

Literatura

  • Józef Tadeusz Louis: Kronika rewolucyi krakowskiej w roku 1846. Kraków 1898 Dostupné zde.
  • Bolesław Limanowski: Historja ruchu rewolucyjnego w Polsce w 1846. Kraków 1913 Dostupné zde.
  • Jerzy Zdrada: Historia Polski 1795–1914. Warszawa, Wydawnictwo Naukowe PWN, 2005, ISBN 8301145064

Externí odkazy

Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Krakovské povstání





Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.