Statutární město Ostrava
znakvlajka
Lokalita
Status	statutární město
Pověřená obec	Ostrava
Obec s rozšířenou působností	Ostrava (správní obvod)
Okres	Ostrava-město
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava + Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°50′8″ s. š., 18°17′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	284 765 (2024)[1]
Rozloha	214,23 km²[2]
Nadmořská výška	195–339 m n. m. centrum: 215 m n. m.
PSČ	702 00
Počet ulic	1936 (2020)
Počet domů	28 000 (2021)[3]
Počet MO	23
Počet částí obce	37
Počet k. ú.	39
Počet ZSJ	265
Rozpočt. výdaje	6720[4] mil. Kč (2016)
Kontakt
Adresa magistrátu	Prokešovo nám. 1803/8 729 30 Ostrava info@ostrava.cz
Primátor	Jan Dohnal (ODS)
Oficiální web: www.ostrava.cz
Ostrava
Další údaje
Kód obce	554821
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem. Nachází se na soutoku řek Odry, Opavy, Ostravice a Lučiny. Ostrava je počtem obyvatel i rozlohou třetí největší město v Česku, druhé největší město na Moravě a největší město v Českém Slezsku (leží na hranici těchto dvou historických zemí). Žije zde přibližně 285 tisíc^[1] obyvatel, v celé ostravské aglomeraci už ale žije téměř 1 milion obyvatel, která je tak po pražské druhou největší aglomerací v Česku. Společně s polskými Katovicemi tvoří Slezskou metropolitní oblast s 5,3 miliony obyvatel.^[5]

Ostrava vyrostla jako průmyslové středisko černouhelné pánve. Pro svůj hornický a hutnický průmysl v minulosti zvaná „ocelové srdce republiky“, prošla výraznými změnami po roce 1989. V důsledku restrukturalizace průmyslu byla utlumena důlní činnost a poslední uhlí se na území města vytěžilo v roce 1994. Svědkem hornické minulosti je Dolní oblast Vítkovice, bývalý průmyslový areál s unikátním souborem industriální architektury aspirující na zápis do seznamu Světového dědictví UNESCO. V Ostravě se nachází řada divadel, galerií a kulturních domů. Mezi nejznámější kulturní akce pořádané ve městě patří hudební festivaly Colours of Ostrava a Beats for Love, Folklor bez hranic Ostrava, festivaly vážné hudby Leoše Janáčka a Svatováclavský hudební festival, Shakespearovské slavnosti. Každoročně se koná také atletický závod Zlatá tretra. Vysoké školství je v Ostravě zastoupeno Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a všeobecněji zaměřenou Ostravskou univerzitou.

Pro rok 2014 byla Ostrava evropským městem sportu. V letech 2004, 2015 a 2024 pořádala společně s Prahou mistrovství světa IIHF v ledním hokeji. Na začátku roku 2017 se v Ostravě konalo Mistrovství Evropy v krasobruslení a v září 2018 se na Městském stadionu uskutečnil IIAF Kontinentální pohár. Na přelomu let 2019 a 2020 hostila Ostrava spolu s Třincem hokejové Mistrovství světa juniorů.

Název

Jméno (Moravské a Slezské) Ostravy bylo převzato od řeky Ostravy, což bylo středověké jméno dolního toku Ostravice.^[6]

Historie

Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

První zmínka o Slezské Ostravě pochází z roku 1229, kdy je zmiňována jako osada, zatímco Moravská Ostrava je zmiňována v roce 1267 a mluví se o ní jako o městečku.^[zdroj?

Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka,^[7][8] vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce, kdy byla v rozmezí let 1631 až 1645 několikrát obsazena Švédy, však význam Ostravy upadl. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé pol. 20. století) přezdívka města: ocelové srdce republiky. Po druhé světové válce, kdy byla Ostrava osvobozena Rudou armádou, zde došlo k největšímu stavebnímu rozmachu v obytné výstavbě, nejprve menší zástavba jen na území Poruby (dnešní památkově chráněné domy ve slohu socialistického realismu), později masívní urbanizace méně kvalitních budov v Porubě i na Jihu.^[zdroj?

Po rozsáhlém útlumu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním dolů (na území města se od 30. června 1994 netěží) a rozsáhlými investicemi do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je i halda Ema ve Slezské Ostravě.^[zdroj?

Na další dnes už neexistující haldě na území dnešní Černé louky byla pravděpodobně první horská dráha v tehdejším Československu, jednalo se dráhu jménem Tivoli. Datum vzniku jasné není, ale v roce 1931 tam stála. Zanikla společně s haldou v 50. letech 20. století.^[zdroj?

Významné historické události v datech

• 1229: zmíněna ves (Slezská) Ostrawa v listině papeže Řehoře IX.^[9]
• 1267 (29. listopadu): zmíněna osada (Moravská) Ostrava v závěti olomouckého biskupa Bruna^[10]
• před 1279: povýšení Moravské Ostravy na město, první písemné doklady o kostele svatého Václava^[zdroj?
• 1297: poprvé se písemně připomíná slezskoostravský knížecí hrad^[11]
• 1763: objev uhlí (údolí Burňa)^[12]
• 1782: zahájena těžba uhlí na Ostravsku^[zdroj?
• 1828: založení železáren (Rudolfova huť, pozdější Vítkovické železárny)^[zdroj?
• 1835: majitelem Rudolfovy hutě se stal bankéř S. M. Rothschild^[zdroj?
• 1840: postavena první koksovací pec v Ostravě^[zdroj?
• 1889: dokončena stavba kostela Božského Spasitele^[13]
• 1894: zahájen provoz moderní městské dopravy, otevřen Český národní dům^[zdroj?
• 1898: otevřena první banka v Moravské Ostravě a otevřena Veřejná knihovna a čítárna^[zdroj?
• 1919: založeno Národní divadlo moravskoslezské a SK Slavoj Vítkovice^[zdroj?
• 1922: založen SK Slezská Ostrava^[zdroj?
• 1924 (29. ledna): vzniká Velká Ostrava (k původnímu městskému jádru připojeno 7 sousedních obcí), v srpnu oficiální návštěva prezidenta T. G. Masaryka ve městě^[zdroj?
• 1926: otevřen Dům umění^[zdroj?
• 1928: založen SSK Vítkovice^[zdroj?
• 1930: otevřena Nová radnice
• 1941 (1. července): pokračování integračního procesu města – připojení 8 slezských a 4 moravských obcí k Moravské Ostravě^[zdroj?

• 1945: 30. duben den osvobození Ostravy Rudou armádou, z Příbrami do Ostravy přesídlena Vysoká škola báňská, začátek výstavby Nové huti^[zdroj?
• 1946 (28. června): Moravská Ostrava se výnosem ministerstva vnitra číslo 1522/1946 Ú. l. I přejmenovává na Ostravu, později potvrzeno vyhláškou č. 123/1947 Sb.^[14]
• 1951: zřízena Státní vědecká knihovna v Ostravě^[zdroj?
• 1952: zahájena trolejbusová doprava^[zdroj?
• 1952: tým ZSJ Sokol VŽKG získal historicky 1. titul mistra republiky v Československé hokejové lize v sezoně 1951/1952.^[zdroj?
• 1953: založena Vyšší hudebně pedagogická škola v Ostravě, od roku 1959 konzervatoř, roku 1996 propůjčen název Janáčkova konzervatoř^[zdroj?
• 1954: vznik Janáčkovy filharmonie Ostrava z rozhlasového orchestru^[zdroj?
• 1955: ostravské studio Československé televize vstupuje do vysílání jako druhé televizní studio na území Československa (i dnešního Česka)^[zdroj?
• 1959: vznik Pedagogického institutu, ze kterého se v roce 1964 stává samostatná Pedagogická fakulta, od roku 1991 Ostravská univerzita; otevřeno letiště Ostrava-Mošnov^[zdroj?
• 1961: otevřen Dům kultury Vítkovice^[zdroj?
• 1981: tým TJ Vítkovice získal historicky 2. titul mistra republiky v Československé hokejové lize v sezoně 1980/1981.^[zdroj?
• 1986: otevřen Palác kultury a sportu (nyní Ostravar Aréna)^[zdroj?
• 1991: 89 % obyvatel se přihlásilo k české národnosti, Ostrava jedna z mála měst na Moravě, kde se naprostá většina obyvatel v devadesátých letech považovala za Čechy.^[zdroj⁠?, založena Ostravská univerzita 28. září
• 1994: Vznik týmu Amerického fotbalu Ostrava Steelers^[zdroj?
• 1994: poslední vytěžené uhlí na území města Ostravy^[zdroj?
• 1995: zahájena příprava na vybudování obchodně-podnikatelského areálu Ostrava-Mošnov^[zdroj?
• 1996: vznik ostravsko-opavské diecéze bulou Ad Christifidelium spirituali^[zdroj?
• 1997: stopadesátiletá povodeň na Odře, Opavě a Ostravici, zaplavena většina níže položených částí Ostravy, město Ostrava s partnery založilo Vědecko-Technologický park Ostrava^[zdroj?
• 1998: ukončení provozu vysokých pecí a výroby surového železa ve Vítkovicích^[zdroj?
• 2000: vznik Ostravského (od roku 2001 Moravskoslezského) kraje se sídlem v Ostravě^[zdroj?
• 2004: město ve spolupráci se společností CTP Invest začíná budovat průmyslovou zónu Ostrava-Hrabová, pořádání Mistrovství světa v ledním hokeji^[zdroj?
• 2007: okres Ostrava-město rozšířen o některé okolní obce^[zdroj?
• 2009: Ostrava napojena na dálniční síť^[zdroj?
• 2012: dokončení I. fáze revitalizace Dolní oblasti Vítkovic a nového centra města^[zdroj?
• 2014: otevření památkového objektu Trojhalí po rekonstrukci, kolejové napojení letiště Leoše Janáčka^[zdroj?
• 2015: Ostrava pořádá Mistrovství světa v ledním hokeji, byla postavená nadstavba na vysoké peci č.1, pojmenovaná Bolt Tower^[zdroj?
• 2017: Ostrava slaví 750 let od první písemné zmínky a pořádá Mistrovství Evropy v krasobruslení^[zdroj?

Zemské hranice

Zemské hranice zde tvoří řeky Odra a Ostravice. Mezi těmito řekami se nachází Morava, zbytek pak představuje území spadající pod České Slezsko. Rozlohou větší část města leží ve Slezsku, avšak většina důležitých částí města včetně centra leží na Moravě.^[zdroj?

V rámci Slezska spadala Ostrava do Těšínského knížectví (pravý břeh Ostravice) a Opavského knížectví (levý břeh Odry). Některé slezské části Ostravy (jmenovitě Antošovice, Koblov, Petřkovice, Lhotka a Hošťálkovice) byly v letech 1742–1920 součástí Pruského Slezska resp. Německého císařství.^[zdroj?

Některé severomoravské čtvrti – jmenovitě Moravská Ostrava (centrum města), Mariánské Hory, Přívoz a Vítkovice – spadaly do Hukvaldského panství, které bylo i se svými úřady pod suverénní vládou olomouckého (arci)biskupa, jenž zde byl leníkem českých králů. Toto panství zaniklo v roce 1852, kdy bylo přeměněno na velkostatek.^[zdroj?

Městské symboly

Znak

Městský znak je blasonován takto: „V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vpravo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a tmavým červeným semeníkem”. Kůň ve znaku nemá uzdu. Nejstarší vyobrazení znaku je na pečeti z roku 1426, barevný znak je doložen až v roce 1728. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurza (k této verzi se současná historická literatura přiklání nejvíce). Dle jiné teorie udělil biskup Ostravským koně do znaku za pomoc Hukvaldským; jejich pomoc byla tak rychlá, že nepřátelé nestihli svým koním dát ani uzdu. Lze se také setkat s pověstí, podle které Ostravští vypustili během obléhání města koně bez uzdy branou, čím zmátli obléhající natolik, že se tito dali na útěk.^[15]

Vlajka

Ostravská vlajka je tvořena modrým listem o poměru stran 2:3 s bílým, osedlaným koněm bez uzdy, v poskoku, s červenou pokrývkou pod žlutým sedlem. Za hlavou je žlutá, pětilistá růže s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky.

Pečeť

Nejstarší zmínka o pečeti města Ostravy (v té době Moravská Ostrava) prochází z 11. listopadu 1426. Je na ní vyobrazen znak města v podobě gotického štítu, v němž je doleva kráčející osedlaný kůň se třmeny, uzdou i ohlávkou.^[16]

Logo

Ostravské logo je marketingovou značkou, kterou se město prezentuje před veřejností v České republice i zahraničí. Je tvořeno textem – názvem města – se třemi vykřičníky (OSTRAVA!!!). V základním provedení je na bílém pozadí text světlemodrý, vykřičníky jsou tmavě modré. Barvy však mohou být proházené.

Autorem loga je Studio Najbrt. Představeno bylo v roce 2008.^[17]

Geografie

Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně spadá Ostrava do teplé klimatické oblasti s průměrnou nadmořskou výškou 210 m n. m., která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Proti jiným regionům se také liší určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Díky tomu zde panuje klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. Průměrná roční teplota je 10,2 °C (leden: −1,2 °C, červenec: 23,5 °C) s ročním průměrem srážek kolem 580 mm. Ze severu na jih (Antošovice-Nová Bělá) měří Ostrava 20,5 km, z východu na západ (Bartovice-Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních komunikací činí 828 km.^[zdroj? Sousedními obcemi sídla jsou Bohumín, Petřvald, Šenov, Vřesina, Čavisov, Stará Ves nad Ondřejnicí, Klimkovice, Vratimov, Velká Polom, Dolní Lhota, Jistebník, Hlučín, Šilheřovice, Ludgeřovice, Dobroslavice, Děhylov, Krmelín, Paskov a Rychvald.

Nejvyšší bod na území města se nachází pod vrcholem Končina u Plesné (339 m n. m.), nejnižším bodem je hladina Odry u Antošovic (195 m n. m.).

Města v okruhu 300 km, s počtem obyvatel 200 tisíc a víc:

	Vratislav (~170 km)	Katovice (~70 km), Sosnovec (~80 km), Čenstochová (~125 km), Lodž (~235 km)	Radom (~270 km)
	Praha (~270 km)		Krakov (~120 km)
		Ostrava
	Brno (~140 km)	Bratislava (~200 km), Vídeň (~225 km)	Košice (~270 km)

Obyvatelstvo

• 
  Věková struktura obyvatel obce Ostrava roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Ostrava roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Ostrava roku 2011

Copyright.sk © 2024