Petros Mauromichalis
Portrét Petrose Mauromichalise Národní galerie – Muzeum Alexandrose Sutzose
Předseda výkonné provizorní administrativy Řecka
Ve funkci: 30. dubna 1823 – 6. ledna 1824
Předchůdce	Alexandros Maurokordatos
Nástupce	Georgios Kountouriotis
Senátor
Ve funkci: 18. března 1844 – 17. ledna 1848
Panovník	Ota I. Řecký
Předseda vlády	Konstantinos Kanaris Alexandros Maurokordatos Ioannis Kolettis Kitsos Tzavellas
Vojenská služba
Služba	Helénská republika Helénská republika
Složka	Helénská armáda
Hodnost	Vrchní velitel manijských sil
Bitvy/války	Řecká osvobozenecká válka osvobození Kalamaty obléhání Tripolitsy osmansko-egyptská invaze na Mani
Narození	6. srpna 1765 nebo 1765 Areopoli, Mani Osmanská říše Osmanská říše
Úmrtí	17. ledna 1848 (ve věku 82 let) Athény, Řecko Řecko
Národnost	řecká
Choť	Anna Benakis
Rodiče	Pierros Mavromichalis Katerina Koutsogrigorakos
Děti	Ilias Mavromichalis Anastasios Mavromichalis Georgios Mavromichalis Ioannis P. Mavromichalis Demetrios Mavromichalis Panagiotitsa Mavromichalis
Příbuzní	Ioannis Mavromichalis, Konstantinos Mavromichalis, Kyriakoulis Mavromichalis a Antonis Mavromichalis (sourozenci)
Profese	politik
Ocenění	Velkokříž Řádu Spasitele
Podpis
Commons	Petros Mavromichalis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petros Mauromichalis (řecky Πέτρος Μαυρομιχάλης), známý pod jménem Petrobey Mauromichalis (6. srpna 1765 Areopoli – 17. ledna 1848 Athény), byl jeden z nejvýznamnějších generálů Řecké osvobozenecké války.

Život

Jeho rodina patřila k významným rodmů na Peloponésu. Pocházela z jižní části z poloostrova Mani který byl známý jako kraj obývaný krutými bojovníky. Řekové z Mani jsou potomci starověkých Sparťanů. Existují dvě teorie o jejich původě; podle první jméno Mauromichalis pochází od nalezeného sirotka, chlapce kterému dali jméno Michalis a přezdívku Mauros (Černý). Podle další teorie sem předek rodu přišel ve 14. století z Východní Thrákie, kterou dobyli Turci.

Narodil se 6. srpna 1765 v Areopoli. Kvůli bojům s Turky byl Petros nucen odejít na Jónské ostrovy, které patřily Francii. Působil ve francouzské armádě a byl blízkým přítelem Napoleona Bonaparteho kterého chtěl přesvědčit aby osvobodil Řecko. Roku 1814 po neustálých revolucích Maniotů se sultán rozhodl udělit území Mani autonomii a tak situaci upokojit. Za vládce Mani v hodnosti bej určil sultán právě Petrose Mauromichalise který byl znám pod jménem Petrobey. Přes poctu ze strany Turků se spojil s ostatními peloponéskými řeckými bojovníky proti Turkům. Vstoupil do tajné řecké protiosmanské společnosti Filiki Eteria. Roku 1821 vypukla Řecká osvobozenecká válka. Petrobey se do ní okamžitě zapojil a se svou armádou dobyl město Kalamata. Následně se stal vůdcem tzv. Mesénské gerúsie (regionální vlády). Později se stal vůdcem Peloponské gerúsie. Společně s hlavním generálem Theodorosem Kolokotronisem se zasloužil o dobytí hlavního města tureckého správce Peloponésu Tripolisu a dále také Argosu. Mezi významné generály patřily i jeho synové Ilias a Ioannis.

Roku 1830 po osvobození Řecka se vlády ujal hrabě Joannis Kapodistrias a Petros se stal členem řeckého parlamentu ale s Kapodistriovou politikou nesouhlasil. Proto jeho bratr Tzannis Mauromichalis vyprovokoval v Mani protivládní povstání které bylo potlačené a Petros a Tzannis byli zatčeni. Později se stal viceprezidentem parlamentu. Zemřel 17. ledna 1848 v Aténách.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petros Mauromichalis na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petros Mauromichalis na Wikimedia Commons
• Autor Πετρόμπεης Μαυρομιχάλης ve Wikizdrojích (řecky)

Premiéři Řecka
Řecká vojenská junta (1967–1974)	Konstantinos Kollias (1967) • Georgios Papadopulos (1967–1973) • Spyros Markezinis (1973) • Adamantios Androutsopoulos (1973–1974)
Třetí republika (od 1974)	Konstantínos Karamanlís (1974–1980) • Georgios Rallis (1980–1981) • Andreas Papandreu (1981–1989) • Tzannis Tzannetakis (1989) • Joannis Grivas (1989) • Xenofón Zolotas (1989–1990) • Konstantinos Mitsotakis (1990–1993) • Andreas Papandreu (1993–1996) • Kostas Simitis (1996–2004) • Kostas Karamanlis (2004–2009) • Jorgos Papandreu (2009–2011) • Lukas Papadimos (2011–2012) • Panajotis Pikramenos (2012) • Antonis Samaras (2012–2015) • Alexis Tsipras (2015) • Vasiliki Thanuová (2015) • Alexis Tsipras (2015–2019) • Kyriakos Mitsotakis (2019–2023) • Ioannis Sarmas (2023) • Kyriakos Mitsotakis (od 2023)