Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím









A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Viking 1
Viking 1
Viking spacecraft.jpg
Logo
COSPAR1975-075A
Katalogové číslo8108
Start20. srpna 1975, 21:22 UTC
KosmodromEastern Test Range
Nosná raketaTitan IIIE/Centaur
Stav objektuna areocentrické dráze,
již nesledován
Přistání20. července 1976
ZánikZánik
ProvozovatelNASA - JPL
VýrobceNASA
Druhplanetární sonda
Mateřské tělesoMars
ProgramProgram Viking
Hmotnost2325 kg
Viking 1 - Lander
Viking lander model.jpg
Druh Přistávací modul
COSPAR 1975-075C
Oddělení 20. července 1976
08:51 UTC
Přistání 20. července 1976
11:53:06 UTC
Doba na povrchu 6 let a 116 dní
2245 solů
Výrobce Martin Marietta
Hmotnost 1090 kg
Parametry dráhy
Apogeum56 000 km
Perigeum320 km
Sklon dráhy39,3°
Oficiální webOficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viking 1 byla americká planetární sonda z programu Viking určená pro průzkum Marsu v roce 1975. Mise byla velmi úspěšná.

Průběh letu

Vyslána byla 20. srpna 1975 pomocí nosiče Titan IIIE Centaur z kosmodromu Easter Test Range na Floridě. Celková váha sondy při startu byla 3446 kg. V katalogu COSPAR obdržela číslo 1975-075A. Zprvu se dostala na oběžnou dráhu kolem Slunce. Po absolvování poloviny oběhu byla provedena příkazem ze Země 27. srpna 1975 první korekce dráhy. V té době byla od Země vzdálena 3 miliony km. Po 10 měsících cesty se dostala do blízkosti planety, 7. června 1976 byla provedena druhá korekce dráhy. Pět dní před přistáním modulu na povrchu začala sonda pořizovat globální snímky planety, které mohly být později použity pro vytvoření prvních podrobných geologických map planety a pro vyčlenění základní stratigrafie. Dne 14. června byla provedena další, jemnější korekce dráhy zapálením motoru na 38 minut. Rozborem fotografií bylo zjištěno, že původně uvažované místo k přistání je nevhodné a proto došlo k řadě dalších úprav dráhy, až bylo vhodné místo nalezeno.

Družicová část sondy pokračovala ve snímkování planety i po odletu přistávacího modulu (pouzdra) a na Zem odeslala 51 539 snímků jak Marsu, tak i obou jeho měsíců.

Přistávací modul

Okolí přistávacího modulu Viking 1
První jasná fotografie z povrchu Marsu pořízená sondou Viking 1

Přistávací modul sondy dosedl řízený palubním počítačem lehce do oblasti Chryse Planitia v 11:53:06 UT 20. července 1976 a už několik minut po svém přistání pořídil a na Zemi vyslal první z fotografií. Pomocí mechanické ruky byly měsíc po přistání odebrány první vzorky horniny a byla provedena i jejich analýza. Modul vysílal svá vědecké pozorování až do 13. listopadu 1982, kdy po špatně zadaném příkazu ze Země byl ztracen kontakt.[1]

Odkazy

Reference

Literatura

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. 

Externí odkazy

Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Viking 1





Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.